„Už tehdy ale byl její talent vidět na první pohled,“ upozorňuje brněnská rodačka. Olympijská vítězka z Londýna 1948 ze soutěže družstev se nespletla.
Čáslavská, která v úterý večer podlehla v 74 letech vleklé nemoci, se stala nejúspěšnější českou sportovkyní v historii. „Přitom neměla jednoduchý život,“ říká 88letá Růžičková, která po konci kariéry dlouhé roky zůstala u gymnastiky jako trenérka a mezinárodní rozhodčí.
Pocta Věře ČáslavskéDo kondolenční knihy se můžete připojit i vy, čtenáři iDNES.cz. Vaše vzkazy předáme rodině Věry Čáslavské. Děkujeme. |
Přiznejte, bylo pro rozhodčí obtížné najít v sestavách Věry Čáslavské chybu?
No, někdy to bylo hodně těžké. (usměje se) Ona byla velice jistá závodnice s přesvědčivým projevem. Hodnotila jsem ji na každém mistrovství republiky, na mezinárodních závodech, na mezistátních utkáních v Americe nebo Velké Británii. Ale musím říct, že vždycky se nějaká desetinka dolů našla.
V čem byla jako gymnastka výjimečná?
Dá se říct, že byla stoprocentní ve výkonu. Co se naučila v tréninku, byla vždycky schopná předvést v závodě. Jednou se stalo, že nedokončila bradla, jinak si nic podobného nepamatuju. Měla velice příjemný gymnastický projev.
Čáslavská získala celkem sedm olympijských zlat. Změnila nějak světovou gymnastiku?
Samozřejmě. Zařazovala obtížné sestavy, byla schopná vyprodukovat nové prvky a celkově byla jedinečná. Tehdy se k sestavám nepouštěla hotová hudba, ale skládala se. Ale ona předváděla pohybovou báseň, byl úžasný zážitek ji vidět.
Může se někdy v Česku narodit podobná sportovkyně?
No jistě, že může. Máme šikovná a schopná děvčata, ale podmínky u nás pro sportovní gymnastiku nejsou v současné době dobré. Nemáme ani tolik gymnastek a nestačíme světu ve vývoji.
Ale i Čáslavská se připravovala ve skromných podmínkách.
Trénoval ji Vláďa Prorok, bývalý gymnasta, a potom paní Matlochová. Jejich trénink byl na tu dobu velice usilovný a trval delší dobu, než jsme byli zvyklí.
Sledujete i současnou gymnastiku?
Jistě, chodím na všechny soutěže, které se konají tady v Brně. Jsem činná členka Sokola. Gymnastika ale u nás na tom není dobře, to je špatné.
Jako následovnice Čáslavské se teď na hrách v Riu ukázala Američanka Bilesová, která získala čtyři zlaté, že?
Ano, je velice všestranná. Má obdivuhodnou jiskru a podává výborné výkony na velkých závodech.
Jak vlastně na Věru Čáslavskou vzpomínáte lidsky?
Ona byla úžasná bojovnice. Komunisti po ní chtěli všechno možné, ale ona si stála za svým přesvědčením. Naposledy jsem s ní byla 4. dubna, kdy mi předávala vyznamenání Věry Čáslavské (cena pojmenovaná po legendární gymnastce za mimořádné zásluhy o ženský sport - pozn. aut.). Strávila jsem s ní celý den a myslela si, že nemoc překonala, protože vypadala poměrně dobře.
Také jsem viděl snímek z nedávné doby, jak jste spolu vyfocené na kladině.
To jsem v Brně na Šelepce slavila 85. narozeniny a ona mi přijela blahopřát. Ostatní mě pak vyprovokovali, jestli v těch letech vylezu na kladinu a přejdu ji. Prostě legrace. Ale dokázala jsem to! (směje se)
A teď byste si troufla?
No, myslím, že bych to už nezvládla. Možná kdybychom tu kladinu ještě patřičně snížili...
