V letošním finále NBL proti Nymburku jste si přál naskočit aspoň na minutu. Proč to nevyšlo?
Po dohodě s manažerem a dalšími lidmi jsme vyhodnotili, že to asi nemá úplně smysl, i když mě to hodně mrzelo. Ale myslím, že jsem zvolil správnou cestu, protože jsem nebyl zrovna v pohodě. Na zimáku to bylo hrozně hezké, na konci jsem si představoval, že jít tam alespoň na ten okamžik by bylo super, ale prostě jsme to takhle zvolili. Sabina Křováková si vzala můj dres, zazpívala v něm, takže jsem tam vlastně byl. Aspoň nějaká symbolika tam byla. Přál jsem si naskočit, ale nechtěl jsem úplně riskovat.
Zkoušel jste si zatrénovat před finálovou sérií?
Pár dnů jsem zkoušel trénovat střelbu, byl jsem i v posilovně. Ale když jsem si zvýšil tepovku, tak mi v tom poraněném obličeji hrozně tepalo. Cítil jsem, že na minutu nebo možná na půl, by to bylo možné, ale v tom kalupu, co Nymburk hrál, by to taky mohlo být jen na deset vteřin. A bůhví, jestli bych do toho nedostal nějakou ránu. Řešili jsme i jiné věci ohledně dopingu, přece jen, jedl jsem různé léky, takže jsme to radši nechali být s tím, že se budu soustředit na další sezonu.
Převládá u vás smutek, že jste nemohl hrát, nebo radost z druhého děčínského stříbra za sebou?
Pocit z toho mám hezký, pořád jsem byl v tom koloběhu. Problém byl, že jsem se pořád točil mezi nemocnicí, domovem a halou. Vlastně jsem nevěděl, kde budu za týden, bylo to hrozně složité. Ale jinak jsem moc rád, že to kluci zvládli, protože vlastně tím pomáhali i mně. Kdybychom prohrávali, tak možná bych to chtěl uspíšit, abych nějak pomohl. Ale oni to zvládali, takže jsem byl v pohodě.
„Zvednout nad hlavu pohárovou trofej ještě jako kapitán Děčína, to je můj velký sen.“ Jakub Houška, basketbalista |
Co jste říkal letošní atmosféře na zimním stadionu?
Byla bombastická. Jako loni. A to i přes tu antikampaň, která proti nám byla. Zkomplikovaly to příušnice u dvou spoluhráčů, v den finále každý volal, jestli má přijet, kolik nás je, jestli to má vůbec cenu. A přesto dorazily skoro 4 000 lidí, což je unikát. Kluky to hrozně moc vyhecovalo, na hřišti nechali strašně moc energie. Fakt super, i když se prohrálo o 30 bodů. Na lepší výsledek prostě nebyly patrony. I tak ale krásný zážitek a já myslím, že každý, kdo tam byl třeba už i podruhé, tak si říkal, že by tam chtěl být i potřetí. Takže doufám, že ještě nějakou finálovou účast přidáme.
Na zimní stadion dorazilo 3 850 diváků, o tisíc méně než loni. Nemrzí vás, že váš vlastní divácký rekord odolal?
Když do poslední chvíle vlastně nevíte, jestli se ten zápas odehraje, tak je to složité. Věřím tomu, že kdyby bylo všechno v pořádku, tak jsme ten rekord možná překonali, lidé na to byli nažhavení. Šlo hlavně o fanoušky z větší dálky, kteří to měli třeba 100 kilometrů. Ale doufám, že bude ještě někdy šance.
Jaké byly oslavy stříbra?
Vzali jsme to domů přes Prahu, byli jsme jako loni na Václaváku a bylo to fajn. Chtěli jsme tu sezonu nějak zakončit s medailí na krku. Jen je škoda, že kvůli těm všem zraněním a nemocem jsme si nemohli užít tu oslavu všichni společně. Ale doufám, že se dáme brzy do kupy. Chceme navázat na to, co se nám tady daří už druhým rokem, těžko něco slevovat. Je mi jasné, že Pardubice budou chtít taky do finále, bude to pro nás zase náročné. Ale já bych nechtěl slevovat z ambicí.
Bude to vaše poslední sezona?
Já doufám, že ne. Letošní sezonu jsem se cítil dobře, myslím, že jsem týmu hodně pomáhal. A když se nestane nic nepředvídatelného, tak si nemyslím, že jsem na tom ještě tak špatně, abych musel končit. Takže doufám, že ještě nějaký ten rok vydržím.
Může se váš Děčín ještě v něčem zlepšit?
Určitě ano. Třeba některé zápasy jsme nemuseli prohrát, kdybychom měli jiný přístup, energii, nastavení hlavy. Takže to jistě může být ještě lepší.
Ale na zlato v lize asi dosáhnout stejně nemůžete, i kdybyste se zlepšili výrazně. Nedáte si pro příští sezonu jako vyšší prioritu domácí pohár, kde lze na trofej přece jen reálněji dosáhnout, protože suverénní Nymburk ho asi hrát zase nebude?
Pohár nemáme na druhé koleji, je to dobrá soutěž. Zahrajete si s jinými týmy, musíte si nastavit jinak hlavu. Ale stavět to tak, že jdeme jen za pohárem, to by nebylo úplně vhodné. Pohár je o pár zápasech, uvidíme, kdo ho bude pořádat. Třeba to budeme my, náš generální manažer nedávno vyhlásil, že se o to klub pokusí. Pak už by to bylo jen o Final 4. A já bych pohár určitě chtěl vyhrát hrozně moc, Děčín taky, protože ta ligová trofej moc dosažitelná není. Zvednout pohár nad hlavu ještě jako kapitán Děčína, to je určitě můj velký sen.
