„Máme už nyní na odhalení motorků nejlepší technologii, která je v současnosti dostupná,“ píše se v prohlášení Mezinárodní cyklistické unie UCI. Ta pro kontrolu kol využívá tablet pracující na principu magnetické rezonance. Na vyvinutí této technologie pracovala řada odborníků a podle UCI tablet otestuje kolo za méně než minutu a hlavně efektivně a spolehlivě.
„Zkoušeli jsme ultrazvuk, rentgeny i termovizi, ale nejlepší se nám zdá magnetická rezonance,“ říká Miroslav Janout.
Jako ve formuli 1
Ne každý s tím souhlasí. Paolo Bettini, olympijský vítěz z Atén 2004 a šéf technické komise italského svazu. „Termokamery dokáží detekovat teplo možných skrytých motorů i na vzdálenost 20 metrů. Používají se i ve formuli 1, nebo v rallye,“ říká 42letý Ital. „Věřím termokamerám víc než tabletům UCI.“
Na jeho stranu se přidal i Gianni Bugno. Vítěz Gira a dvojnásobný mistr světa je v současnosti prezidentem Asociace profesionálních cyklistů - a pracuje i jako profesionální pilot helikoptéry.
Prvním prokázaným mechanickým dopingem v cyklistice bylo odhalení motorku v kole Belgičanky Femke van den Driesschové na letošním MS v cyklokrosu. UCI pak prověřila další stovky kol, snímek zveřejněný v Corriere della Sera (na obrázku) však chce dokázat, že kontroly jsou stále nedostačující.
„Termokamery využívám v helikoptéře každý den kvůli kabelům s vysokým napětím,“ tvrdí. „Jsou velmi efektivní a přesné. Je mi záhadou, proč pro hledání motorků UCI termokamery nevyužívá. Vždyť by pak stačilo pouze odchytávat podezřelá kola a dívat se, jestli se v nich něco neschovává.“
Je to ale tak jednoduché?
„Určitě je to správná myšlenka, ale v závodě je nějakých 200 cyklistů, kteří navíc mohou svá kola libovolně měnit,“ namítá Janout. Podle něj reportéři, kteří nyní zveřejnili dokument o domnělých motorcích v kolech kola pouze natáčeli a poté své záběry v klidu analyzovali s odborníkem. „My bychom museli podezřelého závodníka nespustit z očí až do výměny kola nebo do cíle. Tam bychom museli kolo rozebrat a motorek najít. Pak by šlo o opravdový důkaz. Ale ta realizace opravdu není tak jednoduchá.“
Vyžadovalo by to další rozhodčí i další motorky v konvoji.
Bettini chce termokamery už na Giru d ́Italia. To ale začíná za čtrnáct dní, což je podle Janouta nesplnitelné zadání.
Cyklistický rozhodčí Miroslav Janout
„Stvořit během 14 dnů návod nebo postup je nereálné. Ještě nějaký čas bude trvat, než UCI všechny materiály prostuduje. Do Gira se nic nezmění,“ myslí si rozhodčí.
Funkcionáři UCI se zatím ani nevyjádřili k diskutabilnímu dokumentu televize Stade 2 o používání motorků. Brian Cookson, prezident UCI, sice dokument viděl, ale o možném budoucím použití termokamer se nikde nezmínil.
Kdyby se přesto stalo, že UCI jejich používání odsouhlasí, nic by proti tomu nezmohli ani organizátoři největších závodů. „Ti by měli být jen rádi, jde o otázku fair-play,“ říká 67letý rozhodčí. „A i kdyby do toho chtěli zasahovat, tak nemohou, to rozhodnutí je jen na UCI.“
Motorky už dřív než v roce 2010?
Se zajímavou informací přišel agent třeba Philippa Gilberta nebo Arnauda Démara.
„Je to pár let zpátky, co jsem mluvil s Ištvánem Varjasem (tzv. otcem motorků v kolech) o jednom cyklistovi, kterého dobře znám. Řekl mi, že prohrál spoustu závodů s lidmi, kteří používali motorek v kole,“ prozradil Vincent Wathelet.
V té době neměla UCI dostatečné technologie pro to, aby případný motorek v kole odhalila, žádné velké kontroly vlastně ani neprobíhaly.
A co bylo horší, tehdejší sankce za porušení pravidel byla pouhých 100 švýcarských franků, což myšlenkám na podvod rovněž nahrává.
„A to je absurdní. Naštěstí se v roce 2014 pravidla zpřísnila a doufám, že budou ještě přísnější. Když jste před lety viděli slavné cyklisty, kterak si berou kola do svého pokoje a spí vedle nich, vyvolávalo to ve vás spoustu otázek,“ vzpomíná agent.
Belgický cyklista Philippe Gilbert
V současné době je pokuta za porušení pravidel v rozmezí od 20 do 200 tisíc euro s tím, že cyklistova může v krajních případech dostat i doživotní zákaz závodění. „A s tím naše asociace souhlasí, v tomhle případě jsme pro doživotní zákaz závodění na kole,“ říká Bugno.
„Vždycky se najde někdo, kdo se bude snažit obcházet pravidla. Proto je třeba příkladný trest,“ ví i Vincenzo Nibali.
Wathelet dokonce před třemi roky vyrazil do sídla UCI s kolem, ve kterém měl ukrytý motorek. Chtěl názorně ukázat, že se něco podobného opravdu v profesionálním pelotonu může dít. Podle něj se podobné kolo hojně využívalo v mládežnických kategoriích a sem tam i u profesionálů. „Mluvíme o roce 2010, ale mám důkaz, že bylo v pelotonu použito mnohem dřív,“ tvrdí Belgičan.
Když se ani cyklisté neshodnou
V pelotonu to v současné době vypadá, jako kdyby půlka balíku držela tradiční cyklistickou omertu, ta druhá půlka zase říká, že se motorky v kolech opravdu mohou objevovat.
„Jsem si jistý, že motorky v kolech byly už dřív, jen se o nich nevědělo,“ říká Bradley Wiggins, bývalý vítěz Tour de France.
„Pro mě je to stejné jako krádež,“ říká o mechanickém dopingu Vincenzo Nibali.
Tuhle možnost připouští i Vincenzo Nibali, pro kterého je ale takovýto styl podvádění horším než klasickým dopingem. „Sportovec, který dopuje, může mít pořád horší den. Tohle je jiné. Stisknete tlačítko a jedete rychleji, nemůžete to ovlivnit. Pro mě je to stejné jako krádež.“
Pak je tady názor Romaina Feilluho, který tři roky jezdil ve World Tour za tým Vacansoleil. Podle něj je využívání motorku v profesionálním pelotonu nemožné.
„Každý tým má minimálně tři mechaniky. Na každém kole se denně pracuje, myje se. Pokud by opravdu někdo chtěl takhle podvádět, museli by v tom jet všichni. A jednou by se stejně někdo prořekl,“ myslí si Francouz.
Jistě, podobné krytí se v cyklistice objevilo už v minulosti v kauze Lance Armstronga. Feillu ale věří, že se cyklistika od té doby změnila. „Média mají obrovskou moc. Jedním tweetem rozpoutáte diskuzi, což v minulosti nešlo.“
