Šestadvacetiletá Šteinbergaová přišla do USK v únoru jako náhrada za zraněnou Američanku Candice Dupreeovou. Její angažování se ukázalo jako povedená volba.
„Měli jsme prostě štěstí. Výběr jsme měli velmi malý a povedlo se nám vytáhnout Anete. Je to příjemné překvapení i pro mě,“ připustila trenérka Hejková.
„Když se ptáte v únoru agentů, kdo je volný, tak dostanete seznam, kde je většina hráček nepoužitelných. Tentokrát tam byla Anete jako lídr lotyšské reprezentace. Moc jsme toho o ní nevěděli, ale zkusila jsem to, protože s lotyšskými hráčkami jsem nikdy neměla problém. A dopadlo to skvěle,“ líčila Hejková.
Šteinbergaové se především povedlo rychle zapadnout do kolektivu. „Hned po prvních trénincích jsem poznala, že to s ní půjde. Byla velmi vnímavá a pozorná, kolektiv ji hned přijal,“ všimla si Hejková.
Česká reprezentantka Kateřina Elhotová to potvrzuje: „Anete si vážím jako hráče i jako člověka. Přinesla obrovskou pohodu. Je to vtipný člověk a to hodně pomáhá do kolektivu. Je to i dříč, doskakuje, brání, má střelu z dálky i nájezdy, takže kompletní hráč. Mně se moc líbí, jak hraje.“
Šteinbergaová se navíc vyrovnala i s velkým výkonnostním skokem mezi Eurocupem či ruskou ligou, kde hrála za Vologdu, a Euroligou, se kterou předtím neměla žádné zkušenosti. Hned ve čtvrtfinále proti Schiu byla důležitou postavou stejně jako ve Final Four proti Jekatěrinburgu a Fenerbahce.
Ve čtyřech zápasech měla průměr 14 bodů na utkání, což ji řadí na druhé místo v celém týmu za Sonju Petrovičovou. K tomu přidala v průměru i pět doskoků a dvě asistence.
„Ona má srovnanou hlavu a má ráda výzvy. Hráčky kolem ji vytáhly na vyšší úroveň a je to bojovnice, má hlad po úspěchu. Její výhoda byla i to, že ji soupeři tolik neznali,“ podotkla Hejková.
Sama lotyšská křídelní hráčka si však slova chvály příliš nepřipouští. „Můj cíl bylo pomoct týmu, co nejvíce to půjde. Když jsem přišla, netušila jsem, jaká bude moje role. Myslela jsem si, že budu hrát pár minut, aby si holky mohly odpočinout. Ale jsem vděčná za důvěru a že jsem dostala tak velkou šanci. Vždy se snažím odvést svou práci především v obraně, a když to vyjde, tak i v útoku. A spoluhráčky mě dobře nacházely ve volných pozicích. Takže to byla především zásluha týmu, že jsem byla vidět,“ prohlásila.
Udělalo jí velkou radost, že si během dvou měsíců získala důvěru trenérky i celého týmu a dostala smlouvu na příští sezonu.
„Už když jsem se dozvěděla, že mám možnost jít do Prahy, byla jsem velmi šťastná. A ještě více, když mi nabídli, abych pokračovala další sezonu. Miluju Prahu, trenérku i celý tým a klub. Doufám, že budu schopná další rok pomoct týmu znovu do Final Four,“ dodala Šteinbergaová.
