„Celou dobu nás v tom zápase neopouštěla víra; nevzdali jsme to, bojovali a vítězství jsme urvali pár vteřin před koncem. To nám sňalo tíhu z ramen, ve finále jsme díky tomu nebyli tak nervózní a Děčín přehráli,“ řekl 31letý křídelník.
Ještě vám po oslavách zisku poháru třeští hlava?
Už ne. Slavit jsme byli v sobotu hned po zápase s Děčínem (87:67) a neděle mi na zotavení stačila.
V kolik jste se dostal do postele?
Kolem páté ráno. Zasloužilo si to pořádně oslavit. (úsměv)
To rozhodně. Čím jste si dokázali udržet pozitivního ducha, když to v utkání s Kolínem vypadalo bledě? Nakopl vás nějaký konkrétní okamžik?
Tlak byl velký, cítili jsme, že hrajeme doma, a k tomu, abychom pohár dobyli, nám přispěl i los. Kolín byl ze čtyřky účastníků papírově nejslabší, i když má i tak výborný tým - o tom jsme se ostatně nedávno přesvědčili v lize (Beksa 3. února padla na kolínské palubovce 89:97). Bylo to náročné, teď nám dávali těžké střely z jedné nohy, často přes obránce. Nenašel bych jeden moment, ale bylo vidět, že chceme dál hrát a naplnit finálový sen.
Připomněl vám duel s Kolínem rozhodující mač čtvrtfinále play-off v Děčíně v roce 2013, ve kterém jste také byli na pokraji vyřazení a postoupili?
Přemýšlel jsem o tom až druhý den, bylo to dost podobné. V Děčíně to tehdy bylo možná víc rozhodnuté. Teď zbývaly dvě minuty a prohrávali jsme o šest; v Děčíně to bylo o nějakých osm bodů jen minutu před koncem. S Kolínem jsme si řekli, že musíme jít bod po bodu, a povedlo se. V Děčíně to byl skoro zázrak.
Uvítal jste, že jste pak nenarazili na Opavu, proti níž se vám dlouhodobě nedaří, ale na Děčín?
Já byl rád, že jsme postoupili do finále - neohlíželi jsme se na to, koho v něm potkáme. Když jsme chtěli pohár, věděli jsme, že musíme vyhrát, ať už se střetneme s kýmkoli.
Dá se říct, že se vám ve finále všechno sešlo? Podali jste skvělý výkon, většinu publika měli na své straně a Děčín má navíc v posledním období kolísavou formu...
Je pravda, že nám tenhle zápas sedl asi nejvíc, co jsme doteď hráli. A je fakt, že nám hodně pomohli i diváci, i když k atmosféře dost přispěli i ti děčínští. Pro Děčín bylo těžké, ne-li nemožné si držet skvělou formu po celou sezonu, pro ně byla škoda, že jim šla dolů právě teď. Ale my toho dokázali využít. Pohár je jeden z vrcholů sezony, jsme za to rádi.
Jak důležitou úlohu sehrála přítomnost Radka Nečase a Kamila Švrdlíka v týmu Beksy? Oba se z triumfu v poháru radovali i před rokem, tehdy ještě v dresu Prostějova.
Pomohlo to v tom, že kluci jsou zkušení a nepodlehli tlaku, že by se nám měly rozklepat nohy. Velkou měrou přispěli k tomu, že byl tým připravený vyhrát. Věřili jsme tomu, hecovali se a byli odhodlaní na hřišti nechat všechno.
Soupeři vzali porážku sportovně?
Bezprostředně po utkání určitě cítili smutek, ale nevraživost z průběhu zápasu zmizela s posledním hvizdem. Uznali naše vítězství, nebyla tam žádná zášť.
Kouč Levell Sanders zaznamenal s mužstvem Beksy první výrazný úspěch. Jaký je trenér? Na mě navenek působí spíš jako mentor, který to moc „nehrotí“.
„Ell“ byl i jako hráč hodně klidný a nepouštěl se do žádných výstupů s rozhodčími. Tohle si přenesl i do funkce trenéra. Bavili jsme se o tom - říkal mi, že si na tu roli pořád zvyká. Až čas ukáže, jestli se posune víc do „choleričnosti“. (úsměv)
Když musel ukončit hráčskou sezonu kvůli zranění, na rozehrávku místo něho přibyl jiný Američan, Lamb Autrey. Zdá se, že do týmu výborně zapadl.
Jednoznačně. My jsme takového hráče potřebovali. Je šikovný na míči, jeden na jednoho dokáže obejít každého. Navíc je nesobecký; když nemá jasnou pozici, vyhazuje nám to ven. Tím se otvírá prostor pro další hráče a náš tým je nebezpečnější.
V základní části ligové soutěže vám zbývá 12 zápasů. Nakolik je reálné proniknout ze současné páté na lepší než čtvrtou příčku, což by slibovalo vyhnout se v semifinále play-off mistrovskému Nymburku?
Těžko říct; upřímně je tam velký rozdíl, který se bude složitě smazávat. Šance je malá, i když to není úplně nemožné. Musíme všechno vyhrát a zároveň spoléhat na to, že konkurenční týmy zaváhají, což není v našich rukou.
Další utkání hrajete až o víkendu. Na kdy trenér Sanders naplánoval první trénink po poháru?
V pondělí dopoledne jsme měli posilovnu a večer první klasický trénink v tělocvičně.
Nejbližším sokem bude opět Děčín. Asi čekáte, že vám budou chtít porážku vrátit i s úroky.
V poháru nehraje Nymburk, zvítězíte a jste první. Pro každý z těch čtyř týmů to byla obrovská motivace. Děčín si na trofej určitě dělal velký zálusk, bude nám to chtít oplatit. Ovšem zápasy s ním jsou vždycky hodně prestižní a velký náboj by tam byl i bez toho posledního pohárového zápasu.
