Vatutin jako velmi schopný muž?
Vatutin jako dítě štěstěny?
Nejspíš platí obojí.
Před dvěma dekádami dostudoval žurnalistiku na Moskevské univerzitě a pak byl pět let sportovním novinářem ve zpravodajské agentuře ITAR TASS. Ale zároveň se vydal na funkcionářskou dráhu.
Už od roku 1997 souběžně s novinařinou pracoval jako mluvčí Ruské basketbalové federace, aby pokračoval coby asistent manažera u reprezentace.
Klubovou dráhu započal před šestnácti lety v PBC Ural Great Perm a během tří let byl u dvou ruských titulů plus triumfu v dnes už neexistující mezinárodní soutěži NEBL.
A v roce 2002 Vatutina - stále teprve devětadvacetiletého - přetáhl legendární trenér a činovník Alexandr Gomelskij do probouzejícího se gigantu CSKA Moskva. Za čtyři sezony se stal klubovým viceprezidentem, pak předsedou představenstva a už sedmým rokem zastává i pozici prezidenta.
Pětkrát zvedl nad hlavu trofej ve VTB lize, v Eurolize se radoval po sezoně 2007-08. Od té doby byl už u dvou stříbrných a tří bronzových medailí. Andrej Vatutin vede nejúspěšnější evropský basketbalový klub poslední dekády. To svědčí o jeho funkcionářských kvalitách.
Od CSKA jeho majitelé (donedávna mezi nimi byl Michail Prochorov, dnes jsou jimi další miliardáři Vladimir Potanin, Oleg Děripaska a Roman Abramovič) hodně očekávají. Jejich nárokům však odpovídá klubový rozpočet.
Přesná čísla nežádejte, celkové náklady na sezonu však nejspíš vysoko převyšují 30 milionů eur, občas se píše i o 42 milionech. Rivalové v podobě Realu Madrid, FC Barcelona či Fenerbahce Istanbul jsou někde na 22 až 30 milionech eur.
To se to pak CSKA vítězí, poznamenal by kdekdo.
A vítězí se, v letošním euroligovém ročníku už brali skalp Maccabi, Realu a nejnověji i Barcelony.
Ovšem čerstvá domácí výhra CSKA 92:83 zároveň odhaluje i dobrou práci managementu. Tým byl oslaben o Nanda De Cola, Joela Freelanda, Viktora Chrjapu (tři z pěti nejlépe placených hráčů týmu) a Pavla Korobkova, přesto dalšího z kandidátů na klubového krále Evropy přetlačil.
Reportáž ze zápasu CSKA - Barcelona
Že je letošní CSKA především dobře poskládaným kolektivem, nikoli souborem hvězd, o tom při sledování výkonů relativně neznámých amerických posil Coryho Higginse, Aarona Jacksona či ani ne dvoumetrového pivota Kyla Hinese pochybuje málokdo. Klasickými velkými jmény jsou jen De Colo, Freeland a Miloš Teodosič.
Na papírovou soupisku porážejí CSKA jak oba španělské velkokluby, tak i Fenerbahce či Panathinaikos s Olympiakosem. Jenže na hřišti je tomu většinou jinak.
A tady už začínají být úvahy nad Vatutinovými schopnostmi zajímavé. Dokonce i pro NBA. Stane se usměvavý Rus prvním evropským generálním manažerem některého ke třicítky klubů ve slavné zámořské profilize?
Od 5. ledna se o téhle možnosti mluvilo.
A znovu za to Vatutin vděčí nejen svým kvalitám, ale i štěstí. Štěstí, že jej osobně zná výše zmíněný Michail Prochorov, který je zároveň majitelem Brooklyn Nets. Prý o svém krajanovi začal v tomto směru uvažovat. Nabídku působit v Nets ostatně Vatutin dostal už v roce 2010, tehdy nižší post odmítl.
Před týdnem byl odvolán dosavadní GM klubu Billy King. (Není se co divit. Klub z New Yorku má sice dlouhodobě jeden z nejvyšších výdajů na platy - před dvěma lety zaplatil i s daní z luxusu 197 milionů dolarů, ale z hvězd za zenitem se týmový koktejl namíchat nepovedlo. Vrcholem se stalo předloňské druhé kolo play-off.)
K odchodu z rodné Moskvy může Vatutina popostrčit i nedávná nebasketbalová příhoda: 21. prosince loňského roku jej přepadli a do nemocnice ho se zlomenou čelistí poslali dva výtržníci. O loupež přitom nešlo.
Takže: bude se historie NBA měnit?
Zatím ne. O poznání realističtější variantou je nástup některého ze zkušených amerických manažerů. Padají jména Bryana Colangela (byl u slavnějších časů Phoenixu Suns a poté i prvním mužem Toronta Raptors) a Dannyho Ferryho (skládal tým kolem LeBrona Jamese v Clevelandu a stál za loňskou jízdou Atlanty Hawks). Se současnou skladbou kádru a prakticky bez voleb v draftech to ale bude mít každý nový generální manažer Nets hodně obtížné.
Na Vatutina by se ale úplně zapomenout taky nemuselo. Mohla by mu třeba slušet role viceprezidenta, který se bude americkým zvyklostem teprve učit a jednou, až si udělá jméno a známosti, se dočká své velké chvíle.
V podobné pozici se ostatně ocitl už Ettore Messina, věhlasný italský kouč, který právě z CSKA před rokem a půl odcházel do San Antonia Spurs na pozici asistenta. Snad s vírou, že mu Gregg Popovich žezlo jednou předá.
Za CSKA „hraje“ v NBA také David Vanterpool: byl asistentem v moskevském klubu, nyní má tu samou roli v Portlandu Trail Blazers. Do zámoří z Moskvy v minulosti mířila rovněž pestrá paleta hráčů - Andrej Kirilenko, Sergej Monja, Viktor Chrjapa, Alexej Šved i Saša Kaun; Darius Songaila i Sonny Weems.
Ale ruský člen funkcionářské generality chybí. Nyní.