Takže spokojenost s jízdou?
Jel jsem podle plánu. Rovnoměrně naplno. Když jsem viděl průjezd na čtvrt kilometru, jednalo se o můj ideální závod. Na Poulsena jsem neměl, byl lepší. Je to matador, o pět let lepší a zkušenější. Jsem rád, že jsem předjel ve finiši Portugalce a dojel jsem na druhém místě.
Kolik byste potřeboval metrů, abyste předjel i Poulsena?
Nebyl to velký finiš. Jel jsem rovnoměrně. Třetí a čtvrtou dvěstěpadesátku jsem jel stejně rychle. Akorát ostatní tuhli, protože to přepálili na začátku. Kdyby se jelo o pár metrů, závod by se vyvíjel jinak.
Jste zklamaný, že nevyšlo zlato a obhajoba z Moskvy?
Ne, to určitě ne. Jsem strašně rád za medaili. Minulý rok jsem titul bral s obrovským nadšením. Letos jsem šel do závodu v jiné roli. Některé závody se mi na jaře nepodařily. Byl jsem desátý na mistrovství Evropy, na Světovém poháru v Duisburgu to nevyšlo, na Evropských hrách v Baku také ne. Proto jsem šel do závodu s pokorou a respektem. Chtěl jsem si jet svoje a nakonec to stačilo na druhé místo.
Je těžší role obhájce než toho, kdo může překvapit?
Já to nebral jako obhajobu, protože jsem fakt některé závody nejel dobře. Bral jsem se jako outsider. Byli tam jiní kluci, kteří si věřili na medaili. Bral jsem jako čest, že se mohu postavit na start vedle legend kanoistiky. To mi dodává adrenalin, který mě pak žene dopředu.
Na olympiádě už se nevyhnete roli favorita...
Když to beru z tohoto pohledu, tak to bude těžké. Ale neobávám se toho, že bych zase příští rok na jaře nedokázal pokazit nějaký start. Takže na hrách budu zase s pocitem outsidera, který se musí probojovat do špičky.
V cíli jste věděl, že máte stříbro?
Ne. Poslední dvě bójky jsem neviděl. Jenom jsem tušil, že jsem mezi čtyřmi. U poslední stovky jsem se otáčel a modlil, aby mě někdo nepřefinišoval. Jel jsem naplno. Posledních padesát metrů jsem měl tmu. Neviděl jsem nic. Koukal jsem před sebe a jen matně viděl bójky. Byl jsem strašně rád za medaili. Myslel jsem, že mám bronz. Stříbro je super.
V neděli vás čeká finále na čtyřkajaku. Co budete dělat do té doby?
Vyhlášení vítězů, potom oběd, zklidním hlavu, na hodinku si lehnu. Odpoledne půjdeme na čtyřkajak, abychom se dostali do tempa. Večer půjdu brzy spát, pořádně se navečeřím. Ráno se budu chystat jako v sobotu před moji disciplínou. Určitě neberu svůj výsledek nějak v potaz. Do čtyřky půjdu se stejným elánem jako dnes.
Jak reagovali kolegové ze čtyřkajaku?
Ještě jsem je neviděl a nečetl všechny zprávy na mobilu a na sociálních sítích. Snad je to nakopne, že mají v lodi někoho, kdo dokáže jet tak rychle. Trochu je snad bude štvát, že já mám medaili, a tak pojedeme v neděli tak rychle, abychom můj výsledek překonali.
První pocity Dostála i Fuksy po zisku medailí:
