Po jedenácti letech v mistrovství světa je to poprvé, co před závodem v Brně (jede se v neděli), kdy se pravidelně dolaďují jezdecké kontrakty, ještě nemá jasno o příští sezoně. Karel Abraham v ní klidně může v MotoGP chybět. „Je to složitá doba. I kvůli mým výsledkům, které jsou špatné.“
Už téměř rok v šampionátu nebodoval, teď dva měsíce po operaci palce ani nezávodil, a tak zahraniční motocyklové weby spekulují, že 25letý Abraham přestoupí do šampionátu superbiků nebo se stane testovacím jezdcem KTM.
Jaká je pravda?
Superbiky jsou blbost a vůbec nevím, jak ta fáma vznikla. Jen v Assenu se mě ptal jeden zahraniční novinář, co plánuji příští rok. A co bude dál, kdybych nejel MotoGP. Já odpověděl, že do Moto2 bych zpět nešel a moc jiných možností než superbiky není.
Říkáte, že superbiky jsou blbost. Co tedy KTM, které se připravuje na vstup do MotoGP?
Zatím není nic potvrzené a domluvené, ale potkali jsme se a nějaká možnost tu je.
Grand Prix v BrněLetošní ročník, který začíná na Masarykově okruhu v pátek tréninky a končí nedělními závody, je jubilejní: přesně před 50 lety se v Brně jela poprvé Grand Prix jako součást mistrovství světa. Napříč všemi kategoriemi se tu konalo už 153 závodů MS a Brno je zároveň druhým nejstarším podnikem v současném kalendáři MotoGP. První místo drží Assen, který je v šampionátu od premiérového ročníku 1949 a letos se tam jel 250. závod. Kromě tradičních rozhovorů a zajímavostí vám portál iDNES.cz tento týden nabídne videoreportáže ze zákulisí závodu. A okruh si můžete virtuálně projet a poslechnout si komentář Karla Abrahama. |
Takže byste v roce 2016 v MotoGP chyběl?
Směřujeme k tomu, aby se to nestalo. I kdybychom se na testování s KTM domluvili, tak bych chtěl uzávodění zůstat. Je špatné z toho kolotoče vypadnout a pak se vracet. KTM by prostě byla něco navíc. Příští rok mě láká i proto, že bychom všichni v MotoGP měli mít stejnou elektroniku. To by byla bomba. I když se bojím, že tovární týmy zase najdou nějakou skulinku, aby jejich motorky byly znovu rychlejší. Že tam zase vznikne nedostižná díra, jak je tomu dnes.
Měl jste za těch jedenáct sezon v šampionátu někdy chuť se závoděním skončit?
Měl, a ne jednou! Když jste frustrovaný, nejsou výsledky, tak není ani chuť. Je to tak v každém oboru. Když vám to jde, baví vás to, tak nechcete přestat. Když to nejde, chcete se na to vykašlat.
I teď, když téměř rok čekáte na body?
Teď ne, ale jsem naštvaný a nešťastný. To období přemýšlení nad koncem bylo ve stopětadvacítkách a dvěstěpadesátkách.
Kde tedy v současnosti hledáte motivaci?
V tom, že věřím, že to příští rok přijde. Myslím si, že máme s týmem na to, abychom byli nejlepší motorkou ve třídě Open (podkategorie MotoGP). Nerad bych se na to vykašlal, i když vím, že teď bude problém, abych se po zranění dal zase do pořádku. Nečekám zázraky.
Ptám se i proto, že mám pocit, že jste sportovec, který není lidem lhostejný. Že máte příznivce, ale také celou řadu odpůrců.
Je to tak. Mám nějaké fanoušky, ale nevím kolik. A mám spoustu odpůrců. A ti jsou samozřejmě slyšet nejvíc. Je mi to vcelku jedno, ale asi jim hodně ležím v žaludku. Nepodporuji rčení, že špatná reklama je taky reklama, ale něco na něm asi je. Být pilotem, který jezdí pěkně, ale nikoho nezajímá, je asi horší než můj případ. Valentino je motocyklový bůh, ale stejně se najde spousta lidí, kteří o něm říkají, že je to blbec. Odpůrci se prostě projevují a zrovna ti mí nikdy nic neodpustí.
Marc Márquez (vpravo) a Karel Abraham během tréninku na Velkou cenu USA.
Nedivte se, když už jste rok nebodoval.
A co z toho mají? Udělají si dobře? Jestli ano, tak jsou aspoň díky mně spokojenější. Ale jsou mi ukradení. Nebývali, ale teď už ano. Ze zkušenosti vím, že tihle lidé neví o motorkách zhola nic. A neznají ani mě. Nikdy mě neviděli, nepotkali, aby mohli po pravdě říct, jestli jsem skutečně takový blbec, jak tvrdí.
Říkají, že jezdíte jen kvůli bohatému otci. Je to pravda?
Jasně, že je to pravda. Táta mě podporoval a podporuje. Ale je to zavádějící. Třeba Rossimu taky otec (bývalý pilot z MS) prošlápl cestu, protože měl řadu kontaktů. Kvůli Márquezovi se měnila pravidla, protože ještě před třemi lety nemohl jít nováček rovnou do továrního týmu. Až on najednou směl. Jsou tam i jiní bohatí jezdci jako de Angelis či Rabat. V motorsportu prostě nejsou lidi, co by měli hluboko do kapsy. Na mě se v Česku všichni zaměřili, ale není to tak, že já bych měl umetenou cestičku a všichni ostatní by chodili po závodech s krumpáčem, aby si vydělali na další sadu pneumatik. Ano, je to smutné, že v motorsportu potřebujete peníze, ale je to prostě fakt.
Cítíte naopak větší zodpovědnost, když „utrácíte“ rodinné peníze?
Je to prostě jiné. Závodění se promítá do soukromého života. Když je na mě táta naštvaný po závodě, tak je na mě naštvaný i doma. Když máte „normálního“ šéfa, tak po závodě řeknete nazdar a máte klid.
Musel vás v kritických chvílích nutit, abyste u motorek zůstal?
Spíš naopak. Mě vytáčela ta situace, když si stěžoval, jak ho to nebaví. Tak jsem řekl: Končím, tohle nebudu poslouchat. Nejsem blbý, sám sedím na motorce, chci výsledky. Když nejsou, jsem frustrovaný, ale nechci to ještě dokola poslouchat doma. To raději konec.
Tvrdíte, že kritiky či odpůrce už nevnímáte. Vážně?
Mně vadí jiná věc. Jednou jsem řekl, že lidi nadávají, ale až v šampionátu nebudou čeští jezdci, tak je to nebude bavit. Myslel jsem to tak, že mě třeba baví sledovat závody Moto3, protože jsou tam dva Češi. Zatímco na Moto2 nekoukám, protože tam nikdo není. A kritici mi to hned vyčetli, že jsem pěkně namistrovaný blbec, když si myslím, že se na závody dívají jen kvůli mně. Štve mě to i vůči dalším českým klukům. Kájovi Hanikovi se nepovedlo pár závodů a už mu lidi vzkazují, že by měl vypadnout. To nám nemohou držet palce?
Asi by je přesvědčily výsledky, ne?
To ano. Moc rád bych chtěl jet na motorce, jako má Cal Crutchlow, která je velmi podobná té tovární. Přál bych si ji vyzkoušet a zjistit, jaké bych s ní zajel výsledky, protože to není tak dávno, co jsem s Crutchlowem bojoval, a on teď jezdí o stupně vítězů.
S tímto Britem jste před čtyřmi lety bojoval o titul nejlepšího nováčka v MotoGP. Těsně vyhrál. Nemrzí vás, jak vaše kariéry rozdílně pokračují?
Nemrzí, mě to totiž přímo se... Bojoval jsem vyrovnaně s klukem, co jel teoreticky na lepším stroji. On se ale pak vydal po cestě, kdy měl štěstí na motorky a příležitosti, zatímco se mnou to šlo z kopce. A byl jsem hodně naštvaný, když před dvěma lety nastala šance, že bych já nebo Barbera mohl jít do továrního týmu Ducati, protože jsme na té motorce jezdili, jenže oni dali šanci právě Crutchlowovi. A to s ní neměl žádné zkušenosti. Ale tak to prostě v životě někdy je.
