Do kroku si notuje „Já s písničkou jdu jako ptáček“, muzikantův hit z pohádky Obušku, z pytle ven! Jenže nekráčí letní krajinou, nýbrž ledovou říší velehor.
Rok poté, co Radek Jaroš jako první Čech a teprve patnáctý člověk na světě vystoupil bez použití umělého kyslíku na poslední z nejvyšších hor světa - K2, která mu chyběla do takzvané Koruny Himálaje, je hotový celovečerní film o jeho sportovní i lidské pouti, Cesta vzhůru.
„Točili jsme v místech, kde většina lidí bojuje o život jen proto, že je tam pouze třetina kyslíku,“ líčí Jaroš. A divákům Cesty vzhůru vzkazuje, že „nejde o akční film, nýbrž o dokument, kde se míchají i moje vztahy, trápení, radost a záběry z míst, kam se dostane sotva pár desítek lidí z celé naší planety“.
Předpremiéra zahájí 21. srpna festival v Litoměřicích, do celé sítě kin film přijde týden poté, na některé regionální premiéry zavítá sám Jaroš. „Začali jsme ho sledovat v roce 2012, kdy vše vypadalo, že se na K2 brzy podívá, ale přišly zdravotní komplikace a my se stali součástí hříček osudu,“ připomíná producent snímku Richard Němec, jak po dobytí Annapurny museli Jarošovi amputovat omrzlé prsty na nohou.
Přesto K2 nevzdal - a filmaři s ním. „Měsíc jsme prožili v základním táboře ve výšce 5000 metrů, kam jsme museli dojít 150 kilometrů po svých. Jsem rád, že se mi podařilo najít tým, který to zvládl,“ jmenuje Němec režiséra s kamerou Davida Čálka a zvukaře Ludvíka Bohadla.
Snímek však vedle extrémních výstupů sleduje i Jarošův složitý vztah k dceři, s níž napsal úspěšnou dvoudílnou knihu Hory, má panenko a která míní, že „pro tátu jsou hory větším magnetem než lidi“. Upoutávku najdete ve videu.
