Dvakrát Registana, pak Sixteen a nyní potřetí v řadě Orphee des Blins. Klisny nyní vládnou Velké pardubické, z posledních 12 ročníků vyhrály sedm!
„Je to ale spíš náhoda. Na klisny se v tréninku nikdo vyloženě nespecializuje,“ říkal před nedělním dostihem Josef Bartoš, který v minulosti sedlal Sixteen. „Radši trénujete valacha, protože na klisny potřebujete spoustu citu.“
Mezi žokeji se traduje, že je to s nimi podobné jako se ženami. „Občas taky vyvádějí věci, které prostě nedokážete pochopit,“ povídal Bartoš.
„Tak tohle si s Pepčou vyřídím,“ zasmála se žokejka a trenérka Martina Růžičková.
Sama však ví, jak složité je to například s klisnou, která je v období dostihu v říji. To byl případ Macaone, kterou Růžičková trénuje a jež doběhla devátá v Ceně Labe.
„Říje je vždycky průšvih. Kobylka pak touží po tělesném kontaktu a veškeré prostředky, které by to potlačily, jsou brány jako doping. Obvyklý výkon nepodá.“ Staří koňáci ale radí: pudy potlačí přidání rezavého železa do vody.
Což o to, v tréninku bývají klisny poctivé. „I Sixteen byla,“ vzpomínal Bartoš. „Zato v boxu bývaly její reakce podivné. Občas jsem byl kopnutej a kousnutej nebo se na mě opravdu zle zašklebila.“
Statistika hovoří jasně. Zatímco v posledních 12 letech klisny v Pardubicích na počet triumfů porážejí valachy a hřebce, v předchozích 30 letech naopak uspěly jen dvakrát (Legenda v roce 1979 a Libentína roku 1990).
Proč ten zvrat? „Byla i jiná koncepce chovu koní v Česku. Hodně klisen odcházelo po rovinové kariéře ve třech čtyřech letech do chovu,“ říká Jiří Uhl, trenér stáje Iron Ladies Ostrava.
Růžičková souhlasí: „Kobyla, která je dobrá, má jít do chovu, aby své geny předala dál, protože zranění ve skocích hrozí víc než na rovinách.“
Přesto už tento trend není tak silný. „Navíc vítězí importované kobyly,“ připomíná Uhl. Registana má německé kořeny, Sixteen polské, Orphee přišla z Francie.
Registana byla z výborné rodiny úspěšných německých steeplerů. Malá bělka Sixteen se pro změnu zocelila v drilu Josefa Váni. „Stala se z ní klisna kulturistka, namakaná a osvalená, i díky tomu dobíhala první,“ tvrdil Bartoš.
Orphee je podle něj úplně jiná, spíš mužatka mezi klisnami, obryně v porovnání se svými předchůdkyněmi. „Není konstitucí těla stejná jako většina klisen. Je to spíš takový typ silného valacha.“
Růžičková, která za Orphee cválala na Rubínovi velkou část Velké, souhlasí: „Ona je neskutečné monstrum. Odpálí to z jakékoliv nohy i pozice, nic ji nerozhodí.“
Trojnásobné šampionce navíc při její muskulatuře nahrávají pravidla, díky nimž mají klisny, ať už jsou jakkoliv mohutné, úlevu v sedle. Může tudíž nést jen 66 kil oproti 68 u valachů a hřebců.
„Pokud kobyla přeskáče kvalifikace a dostane se na úroveň, že je schopná jít Velkou, tak potom dvoukilová úleva pro slabší pohlaví sehrává svoji roli. I Registana a Sixteen, které byly malé, z toho těžily,“ říká Čestmír Olehla, v minulosti trenér Registany.
K dlouholetému závodnímu osudu Orphee přispělo, že nemohla mít hříbata. Ani nemocná Sixteen už je mít nebude. Zato bilance Registany nyní činí: 2 tituly z Velké, 5 hříbat, šesté na cestě.
