Slavnostní nálada spojená s vánoční atmosférou, vůně svařeného vína, ale i déšť. To všechno se v pondělním večeru mísilo na meziříčském náměstí, kde se sešlo několik stovek lidí, aby se pozdravili s místním rodákem Tomášem Berdychem a mohli si prohlédnout Davisův pohár.
Legendární trofej, o kterou letos bojovalo celkem 123 týmů v jubilejní sté sezoně Berdych přivezl v jednom z mála volných dnů, kdy nemusel nastoupit ve finálovém turnaji extraligy družstev v nedalekém Prostějově.
V doprovodu bodyguardů přivezl pohár do míst, kde se poprvé postavil s raketou v ruce na tenisový kurt. A to doslova.
Ještě před uvítáním na náměstí se totiž česká tenisová jednička setkala v hale tenisového klubu Deza s jeho členy a pozvanými hosty. Atmosféra byla výjimečná.
Několik desítek dětí, většinou začínajících tenistů, mělo možnost se nejen vyfotit se slavným rodákem, ale osahat si i Davisův pohár. Berdych potom trpělivě odpovídal na otázky.
Podepisoval trika, rakety i míčky
"Jsme rádi, že můžeme Tomáše znovu přivítat na těchto kurtech, a těší nás, že s sebou po dvou letech opět přivezl velmi cennou trofej," uvedl Ladislav Haiker, prezident klubu, při slavnostním přípitku.
Poté převzal Berdych dárky od fanoušků a sponzorů klubu. Jedním z nich byl i obrovský frgál s valašským přáním "Když sa chce, fšecko ide".
Na programu byla i autogramiáda. Berdych podepsal s úsměvem desítky míčů, raket všech velikostí, triček, čepic a došlo i na listy do památníků.
"Danečku, neboj se, on ti to Tomáš podepíše," strkal jeden z rodičů svého maličkého syna blíž stolku a sám hledal co nejlepší místo, aby mohl pořídit fotografii se slavným tenistou.
Mezi rodiči byl skutečně jen málokdo bez fotoaparátu; všichni chtěli využít možnosti udělat svým ratolestem cennou památku.
Vyvrcholením klubového setkání byla společná fotka Tomáše Berdycha se všemi dětmi. U těch, které se nemohly prodrat kordonem přihlížejících, se objevily i slzičky, ale sportovec byl trpělivý a počkal, až se kolem něj shromáždí opravdu všichni tenisté začátečníci.
A tak jediným, kdo měl z konce setkání radost, byl asi hlídač poháru, který se od něj nepohnul ani na krok.
