Bylo jedno, jestli během Roland Garros právě šel po ulici, jel s řidičem do hotelu nebo seděl u večeře. Všude slýchal: "Tohle je tvůj rok. Letos už to dokážeš."
Láska, jakou mu obyvatelé města nad Seinou dávali najevo, zaskočila i Federera samého. "Lidé na mě křičeli z mopedů, volali z auta. Když na křižovatce zastavili vedle mne na červenou, vystupovali z aut a žádali o autogram nebo o fotku. Bylo to milé i bláznivé."
Frenetickým potleskem jej fanoušci tlačili i v semifinálovém thrilleru s Del Potrem. "Měl jsem pocit, že chtějí, aby se tu stalo něco mimořádného," říkal.
Snad jen Steffi Grafová a Andre Agassi kdysi probudili u Pařížanů takové emoce. Tehdy se psal rok 1999, Grafová na sklonku kariéry naposledy pozdvihla pohár pro šampionku a Agassi konečně na Roland Garros triumfoval, přestože o rok dříve byl až 141. na světě.
Letos se oba vrátili, aby předávali trofeje. Kuzněcovové a – komu? Federer, profesionál i umělec na dvorci, se vydával na další schůzku se sportovní věčností a nesmrtelností. Třikrát jen přihlížel, jak se ve finále bortil jeho sen, třikrát si připadal jen jako nejlepší poražený.
"Neexistuje žádná náhrada za vítězství," ujišťoval. A už vůbec ne na centrálním dvorci Philippa Chatriera, poslední nedobyté baště jeho grandslamové kariéry, kde tolikrát shořely jeho ambice na jediném muži: Rafaelu Nadalovi. Jenže ten už dávno seděl na Mallorce... "Nepostrádám ho. Velkých zápasů proti Rafovi si ještě užiju dost," řekl.
Djokovič byl pryč. Murray byl pryč. Brána do ráje se otevírala. Už na začátku druhého turnajového týdne se Švýcar stal v Paříži největším favoritem. Takovou roli nikdy předtím na antuce nezažil. "Sužován kolosální touhou po titulu musel v každém zápase překonávat vlastní pochybnosti," psaly britské Timesy.
Ale pokaždé, proti Acasusovi, Haasovi i Del Potrovi, nepříznivě se vyvíjející zápasy otočil. "Připadal jsem si emocionálně jak na horské dráze. A – ano – měl jsem i hodně štěstí."
Zbýval poslední krok. Proti muži ze země Borga a Wilandera, který vrátil tenis do přímých přenosů švédské televize. Proti outsiderovi Robinu Söderlingovi.
"Roger si tu šanci nedá vzít. Jeho jméno už mohou vytepat do poháru," radil Boris Becker, zatímco John McEnroe říkal: "Jeho posledním soupeřem je jen on sám."
Při televizním kvízu, na který před finálovým duelem odpovídal, vyjmenoval Federer jména francouzských tenisových mušketýrů a pařížských pamětihodností, vzpomněl si i na své první partie, které tu coby junior odehrál.
Poslední otázka zněla: Jak přesně se jmenuje pohár pro vítěze dvouhry mužů? Zasmál se, zapochyboval, pak nejistě řekl: "Pohár Rolanda Garrose?" Reportérka ho opravila: "Coupe de Mousquetaires." Pohár mušketýrů.
Od nedělního večera se na něm skví i Federerovo jméno. A že na cestě za titulem neporazil Nadala, uznávaného krále antuky? "Vítězství je vítězství," odvětil. "A tohle vítězství je možná největší v mé kariéře. Je korunovací mého díla."
Pohled MF DNESFederer, či Laver? Kdo je král? Roger Federer, nejlepší tenista všech dob! Také si to myslíte? Shodli se na tom Pete Sampras, Andre Agassi i Robin Söderling. Co pro Federera mluví?
|
