Vodárenská věž a observatoř Praha
Staví se a přestavuje, v procesu se využívají moderní technologie. Je to reakce na rychlý vývoj materiálů a postupů, což se promítá do vzhledu a fungování moderních domů soukromé i veřejné sféry. Architekti a designéři mají v rukou víc nástrojů, jak být kreativní.
„Znovu jsem si potvrdil, že máme architekty a stavby, jež unesou přísné mezinárodní srovnání. Škoda jen, že u nás nepořádáme víc mezinárodních architektonických soutěží.
Tím pádem tu nevznikají významné veřejné budovy, které se časem stávají ikonami moderní architektury a zároveň jsou silným lákadlem pro turisty. Je jasné, že významné stavby ovlivňují kulturu země, mají světový přesah. Chybí nám odvaha k nekonvenčním krokům, a tak fanoušci architektury najdou snad jen pražský Tančící dům,“ konstatuje Luděk Rýzner, autor ročenky Česká architektura 2017–2018.
Celkem bylo přihlášených dvě stě devět zajímavých a realizovaných staveb. Luděk Rýzner zahrnul velký počet veřejných budov, což vysvětluje: „Žádnou kategorii jsem nepreferoval. Rodinný dům je ovšem záležitostí jen několika lidí, jimž ovlivňuje život. Veřejná stavba má pro danou lokalitu širší význam. Jsem rád, že této oblasti se věnuje větší pozornost. V poslední době se také debatuje o takzvané udržitelnosti, hledají se cesty energetické nezávislosti staveb na veřejných sítích, projektují se smart města, smart domy, smart byty. Sleduji to s dávkou rezervovanosti, domnívám se, že i přes tento trend by neměl ze života a práce zmizet zdravý selský rozum. Ten byl naštěstí součástí mnoha staveb, které jsem zvolil.“
