Majitel bytu v domě ze sedmnáctého století, který stojí nedaleko slavného obchodního domu Le Bon Marché a žil v něm i Gustave Eiffel, se rozhodl svou garsonku poskytnout k občasnému pronájmu.
Bývalý sociolog v důchodu oslovil mladého designéra Ariela Claudeta s přáním, aby byt zajímavě zařídil. Garsonka měla v záplavě nabízených noclehů zaujmout na první pohled a přitáhnout lidi stejné krevní skupiny, jako je on sám.
Architekt a scénograf Claudet, který žije a pracuje v nejrůznějších světových metropolích, se inspiroval minimalistickým shakerským stylem, který je levný v počátečním provedení i při údržbě. O amerických shakerech, kteří chtěli žít v čistotě a bez sexu a jejichž minimalismus obdivuje celý svět, čtěte zde.
Neutrální barvy a jistá poetika garsoniéry, ve které má každý předmět jasně dané pevné místo, je kotvou v hektickém životě, kterým centrum Paříže pulsuje. Byt má základní vybavení: lůžko, psací stůl s židlí a výhledem do zeleně zahrady, úložnou komoru, kuchyňský kout a sociální zázemí. Prostou koupelnu zdobí ručně malované kachličky s křesťanským motivem rybek, jinak v celém bytě panuje industriální nálada.
Po obvodu místnosti vede elektrické vedení v mědi, které po vzoru shakerských domů současně slouží jako lišta k upevnění věcí denní potřeby i uměleckých děl. Kresby a litografie jsou autorská díla Claudeta. Žádoucí patinu naleštěné mědi dodala už samotná instalace trubek: dělníci schválně neměli žádné rukavice ani jiné ochranné prostředky.
Prvními stopami užívání jsou tedy jejich otisky prstů z montáže, s každou další návštěvou v bytě se bude barva trubek proměňovat. Stejně jako použité háčky, košíky a věšáky. Claudet v tiskové zprávě vysvětluje, že garsonka není dokonalou kopií toho, co shakeři v minulosti vymysleli a realizovali, ale využil podstatu jejich myšlenky o skromném minimalistickém bydlení.
V malém prostoru se uplatnily háčky, košíky i věšáky.
Vše musí mít své pevně dané místo
Po vlnách strohého skandinávského designu nebo omšelém shabby chic se v posledním roce na poli bytového designu etabluje „shaker style“. Jeho oblibu nastartovala popularita japonské úklidové konzultantky Marie Kondo, která přišla s metodou KonMari. Pořádkumilovná Japonka tvrdí, ze potíž je ve velkém množství věcí, které nemají své místo.
Ve světě shakerů má vše včetně nejmenších drobností, jako je třeba krabička od sirek, své pevné místo a nepotřebné věci interiéry nemilosrdně opouští. Přísně minimalistický a skromný design preferuje přírodní materiály jako dřevo a měď. Absolutní přednost před estetikou má praktičnost.
Kořeny stylu sahají až do osmnáctého století k sektě anglických křesťanských emigrantů, kteří při osidlování Severní Ameriky založili společenství, ve kterém čistota, pořádek a strohost hrály prim.
Nábytkářské firmy a výrobci doplňků se při nových návrzích inspirují jednoduchými liniemi. Wonhee Arndtová, designérka, propagátorka a kurátorka výstavy věnované shakerskému designu, která loni proběhla ve Stockholmu, nazvala styl „prvním minimalismem“.
