Brutálním, či spíše brutalistním zásahem do okolí je objekt Transgas na Vinohradské ulici. Není však shoda na tom, zda je soubor staveb nedaleko Národního muzea památkou, nebo nevýznamnými budovami, které mohou být zbořeny a nahrazeny novotou.
Právě to chce udělat soukromý investor, společnost HB Reavis, jenž má už i připraven projekt náhradní stavby. Naplnění jejich plánu však dosud brání ministerstvo kultury. Úřad sice už na konci loňského roku rozhodl, že Transgas nemá být kulturní památkou, ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) se však rozhodl celé rozhodnutí přezkoumat. MF DNES nyní prozradil výsledek.
„Rozkladovou komisí ministerstva mi bylo doporučeno přehodnotit přístup úřadu s tím, že Transgas je významným prvkem brutalistické architektury, kterou je třeba zachovat. Stavba by se tak měla stát kulturní památkou, čímž se zabrání jejímu zbourání,“ popsal plánované kroky Herman. Situace se ale může změnit, pokud po volbách na ministerstvu usedne jiný politik.
Hrozba stamilionové arbitráže
Ministrovo rozhodnutí může přijít stát na půl miliardy korun. S prohlášením Transgasu za kulturní památku totiž nesouhlasí jeho vlastník, společnost HB Reavis. Ta chce na parcelách o rozloze šest tisíc metrů čtverečních postavit objekt o šesti až osmi nadzemních podlažích s obchody v přízemí. Ve dvou až třech podzemních podlažích má být prostor pro 220 parkujících aut.
K současnému vyjádření ministra se společnost zatím nechce příliš vyjadřovat. „Dosud jsme tuto informaci oficiálně neobdrželi, tudíž nemůžeme reagovat na zdůvodnění ministerstva,“ řekl mluvčí developerské společnosti Jakub Verner.
Zároveň však dodává, že pokud by stát opravdu prohlásil objekt budov ze 70. let minulého století za památku, hodlá se investor bránit. „Věříme, že se dokážeme domluvit. Pokud ne, obrátili bychom se na rozhodčí soud ve Stockholmu,“ doplnil Verner.
V arbitráži by společnost požadovala od Česka náhradu vzniklých škod, jež se podle odhadu pohybuje okolo 22 milionů eur, což odpovídá částce okolo 580 milionů korun. Zmíněné dopady na stát nechávají Hermana bez starostí. Podle něj se ministerstvo zabývá pouze památkovým charakterem celé věci a případné spory ať vyřeší soudy.
Investor má pro rozhněvání pochopitelný důvod. Když soubor staveb kupoval, o památkové ochraně se nemluvilo. Diskuse se o tom začala vést ve chvíli, kdy se veřejnost dozvěděla o záměru demolice brutalistního objektu a jeho náhradě novou administrativní budovou.
Nudná Vinohradská
Podnět na ministerstvo kultury, zda by neměl být Transgas prohlášen za kulturní památku, dal loni Klub Za starou Prahu. Národní památkový ústav tehdy prohlášení za památku nedoporučil. „Dotčený areál nevytváří městotvorné prostředí a hmotově i měřítkem poškozuje prostředí městské památkové zóny,“ konstatoval. Domy za památky pak neprohlásila ani ministerská komise. Mezitím se o historii a osudu souboru staveb začalo více mluvit. Vznikla i petice za zachování objektu. Podepsalo ji v součtu přes 2 700 osob.
Zamýšlené prohlášení Transgasu za kulturní památku je pro ně úspěchem. „Je to pozitivní zpráva, ale chci si počkat, dokud to neuvidím černé na bílém,“ zhodnotila slova ministra kultury Kateřina Bečková, předsedkyně Klubu Za starou Prahu. Sama odmítá, že by se soubor brutalistních budov nehodil do místa mezi Vinohradskou a Římskou ulicí. Naopak současný vzhled místa hodnotí jako rozbitý kvůli tomu, že tam, kde končí Vinohrady, stávaly dříve městské hradby.
„Vinohradská třída je svojí zástavbou hezká, ale vlastně trochu nudná. Transgas ji oživuje u vstupu do středu města,“ uvedla Bečková.
Pokud by zůstal soubor budov zachován, není zatím jasné, k čemu by nadále sloužil. Dříve v něm sídlila Všeobecná zdravotní pojišťovna, nyní je objekt prázdný. Majitel objektu už dříve uvedl, že vnitřní prostory jsou pro kancelářské využití nevyhovující.
Soubor staveb bývalého Plynárenského centrálního dispečinku Transgas a ministerstva paliv a energetiky stojí pod budovou Československého rozhlasu a je dílem týmu, v němž byli architekti Jindřich Malátek, Ivo Loos, Zdeněk Eisenreich a Václav Aulický.
Nejde o jedinou brutalistní budovu v Praze. Nedaleko Transgasu se nachází ve stejném architektonickém stylu bývalá budova Federálního shromáždění, kde dnes sídlí část Národního muzea. Další stavbou v dané architektuře byla telefonní ústředna v Dejvicích, která však byla v březnu zbourána.
