Architekt Loos a jeho plzeňské unikáty. Jeden z nich se otevírá

Plzeň se může pochlubit řadou realizací proslulého architekta Adolfa Loose. Patří k nim i byt Huga Semlera v Klatovské ulici č. 19, který bude 22. dubna mimořádně otevřený pro veřejnost.

Rodina Semlerových obývala dům na dnešní Klatovské třídě 19. V přízemí byly reprezentativní a úřední prostory firmy. První patro zaujímal rozlehlý byt podnikatele Semlera, byt ve druhém patře se pronajímal.

Od sousedního obývacího pokoje je hudební salonek oddělen prosklenými posuvnými dveřmi, umožňujícími rozšířit prostor.

Rodina Semlerových se z unikátního a přepychového bydlení dlouho netěšila, v roce 1939 museli uprchnout před nacisty.

Během druhé světové války byl interiér využíván německým vojenským velitelem města Plzně Georgem von Majewskim. Uvnitř salonu sousedícího s hudebním salonkem byla podepsána kapitulace plzeňské posádky wehrmachtu. Hned po podpisu dokumentu se zde Majewski před zraky všech přítomných zastřelil.

Po válce dům využívala armáda. Z kdysi přepychového bydlení, pro které Loos navrhl překrásný hudební salon obložený mramorem, se staly kanceláře.

Co se zachovalo

Do dnešních dnů se zachovalo jádro interiéru s jídelnou, salonem a hudebním salonkem. Právě hudební salonek navrhl Loos v letech 1931 až 1932 pro ženu Huga Semlera. Další dvě místnosti byly vytvořeny v loosovském stylu.

Místnost přísně udržuje princip symetrie, stěny jsou obloženy mramorem typu „fantastico“ se zvláštním černobílým žilkováním, připomínajícím nejrůznější fantaskně vyhlížející bytosti. V průčelí salonku nechybí ani krb a zrcadla v nikách mramorové stěny.

Od sousedního obývacího pokoje je hudební salonek oddělen prosklenými posuvnými dveřmi, umožňujícími rozšířit prostor. Protože interiér není kompletně zrekonstruovaný, otevírá se návštěvníkům pouze výjimečně.

V bytě Semlerových využil Loos svůj slavný raumplan a také ušlechtilé materiály.

Na Klatovské třídě č. 110 najdete i další Loosův interiér, byt Oskara Semlera, Hugova bratra. Ačkoliv ještě není zdaleka zcela zrekonstruovaný, má mezi Loosovými projekty zcela výsadní postavení, a to nejen v rámci Plzně. Architekt zde totiž v obývacím pokoji použil svůj slavný raumplan, který proslavil jeho Müllerovu vilu v Praze (více o ní zde).

Reprezentační část bytu má tak šest výškových úrovní, nikoli však klasická podlaží. Výškové úrovně se vzájemně prolínají a navazují na sebe. Vznikla tak vlastně vila v činžovním domě.

Podívejte se i na interiér vily Hugova bratra Oskara Semlera, který rovněž navrhoval Adolf Loos.

30. října 2015

Adolf Loos

Narodil se v roce 1870 v Brně. Studoval na průmyslové škole v Liberci a v Brně, poté na drážďanské technické univerzitě a pak odešel do Vídně, kde brzy stanul v čele modernistického hnutí.
V Plzni získal první zakázku v roce 1907 a s různě dlouhými přestávkami tady působil téměř až do své smrti v roce 1933. Z Plzně pocházela i jeho třetí a poslední manželka, fotografka Klára Becková.
V Plzni našel řadu klientů, výrazně spolupracoval s plzeňskou firmou Kapsa – Müller. Realizoval zde například přestavbu Brummelova domu a dalších třináct bytových interiérů. Jeho stavby najdete také v Brně, v Praze, ve Vídni či v Paříži. K nejznámějším patří pražská Müllerova vila.

Loosovy interiéry na Klatovské třídě v Plzni jsou v domě z dvacátých let. (28. října 2015)

Kdy lze byt navštívit

Interiéry Semlerova bytu se otevírají pro veřejnost jen výjimečně, kromě 22. dubna jej lze navštívit 6. 5., 17. 6., 9. 9. a 28. 10., ale vzhledem k tomu, že objekt dosud nebyl rekonstruován, jsou prohlídky nepřístupné dětem do 12 let. Interiér není bezbariérový, nedoporučuje se tedy vstup osobám se sníženou schopností pohybu.

Komentovaná prohlídka trvá 30 minut. Vstupenky je nutné zakoupit předem, a to buď on-line prostřednictvím webu nebo v Turistickém informačním centru na náměstí Republiky vedle radnice.