Vila sloužila jako mateřská škola od roku 1952. Zhruba v polovině roku 2012 ji však uzavřeli kvůli nevyhovujícím podmínkám hygienici, kteří předtím pro její provoz opakovaně udělili několik výjimek. Děti se tehdy přes výraznou nevoli rodičů přesunuly do jiné školky v Černých Polích.
Tou dobou už vila více než dva roky figurovala na seznamu kulturních památek, později ji dokonce zařadili mezi ty nejohroženější (psali jsme zde).
„Po zpamátnění vzrostly náklady na rekonstrukci minimálně trojnásobně. Další kapacity v mateřských školách nepotřebujeme, tudíž nemá smysl, abychom vilu opravovali pro tohle využití. Navíc si to stejně nemůžeme dovolit,“ řekla iDNES.cz místostarostka Brna-sever Kateřina Kalinová.
Radnice už se o vilu starat nechce a poslední tři roky usilovala o její vrácení brněnskému magistrátu jakožto majiteli. Marně. Ani ten pro ni nenašel využití. Cenu oprav před třemi lety odhadl na 75 milionů korun (psali jsme o tom zde).
„O odsvěření už neusilujeme, žádost o něj byla stažena, nyní se ve věci snažíme spolupracovat s krajem, který by si vilu mohl převzít do správy,“ řekl mluvčí Brna-sever Martin Ingr.
Městská část se na hejtmanství obrátila už loni, oficiální jednání s městem o převodu vily do své správy však kraj zatím nevede. Konkrétní podmínky případného dlouhodobého pronájmu tak zatím nejsou známé. O dalším osudu cenného majetku by rozhodovali brněnští radní a zastupitelé.
„Odsvěření objektu Arnoldovy vily se bude po dohodě s městskou částí řešit až poté, co bude vyjasněn účel využití. V tomto případě byl úmysl zřídit v objektu Muzeum fotografie. Ke konkrétní dohodě a úkonům však ještě nedošlo,“ řekl mluvčí města Filip Poňuchálek.
Z historie Arnoldovy vily
|
Pokud by kraj vilu převzal, tak zřejmě pouze v případě, že by na opravu získal dotaci z evropských fondů, třeba z operačního programu IROP.
„V případě, že by se Arnoldova vila stala majetkem Jihomoravského kraje, bylo by možné uvažovat o jejím využití pro muzejní účely jako součásti Muzea Brněnska. Náplň by pak mohla zajistit například stálá interaktivní muzejní expozice věnovaná rodině Löw-Beerů,“ řekl šéf krajského odboru regionálního rozvoje Ivo Minařík.
Dcera Alfréda Löw-Beera, židovského průmyslníka a obchodníka s textilem, vybudovala v letech 1929-1930 společně s manželem Fritzem Tugendhatem nedaleko odsud dnes světoznámou vilu Tugendhat.
Památkáři čekají na zprávy
Zástupci kraje byli v první půli května v Arnoldově vile na prohlídce. „Konstatovali, že objekt není vlhký ani jinak zanedbaný. Vilu pravidelně kontrolujeme, větráme, během zimy jsme ji temperovali. Byli bychom neradi, kdyby byly pozemky a vila prodány a využity pro soukromé účely,“ podotkla Kalinová.
Pokud by se myšlenku vzniku muzea podařilo dotáhnout, stala by se Arnoldova vila součástí mozaiky vil, které ve městě obývala rodina Löw-Beerů (více třeba zde). Zda by se v budoucnu například mohlo chodit na „prohlídkový okruh Arnoldova vila - Vila Tugendhat“ Minařík spekulovat nechtěl.
Na zprávy o tom, co s památkou bude dál, čeká i Národní památkový ústav. Projekt obnovy bude muset vybraný projektant s památkáři konzultovat.
„Za uplynulých dvanáct měsíců neprobíhala, alespoň podle toho, že s námi ve věci nikdo nekomunikuje, ve vile žádná činnost. O přípravě budoucí obnovy rovněž nejsme informováni,“ konstatoval šéf brněnského pracoviště NPÚ Zdeněk Vácha.
