V novostavbě pražského bytového domu žijí Freidingerovi od léta 2012. „Manžel si toto bydlení vybral dlouho dopředu, měli jsme tedy možnost zvolit si byt ve čtvrtém patře s nejhezčím výhledem na jih. Mohli jsme zasahovat do plánovaného standardního vybavení, které především mně v mnohém nevyhovovalo,“ vzpomíná na začátky Halka.
Další zajímavé návštěvy najdete v časopise Domov.
Například původní WC bylo zbytečně dlouhé, půdorys koupelny zase kvůli stoupačkám nepravidelný a prostor, který mohl sloužit jako komora, stál nevyužitý hned u ložnice. Díky radám Halčiny kolegyně Lucie Barešové (navrhuje vždy dispozici a nábytek) tak byl v rámci klientských změn využit každý metr čtvereční plochy.
Lucie zasáhla i do nosné zdi, aby prostor úplně vyčistila. Nakonec vznikly tři malé prostory vedle sebe (komora, WC, koupelna), vchod do ložnice lemují po obou stranách vestavěné skříně.
Změny podlahy a dveří
Měnila se i podlaha, a to z původní laminátové v dekoru javor na třívrstvou plovoucí s nášlapnou vrstvou z olejovaného dubu. „Interiérové dveře měly být původně tmavé v dekoru wengé s podivnou strukturou skla jménem činčila,“ poznamenává s úsměvem Halka.
Židle „thonetky“ z roku 1987, které nechala designérka přebarvit, našla u kontejneru na Vinohradech.
„Změnila jsem je na naše oblíbené bílé dveře od Sapeli s čirým sklem a s nejhezčí proporcí skla a rámu. Prosklené máme v bytě dvoje, ostatní jsou hladké plné. Kliky jsem také vyměnila za ty ́nejklasičtější ́, a to Praktik od Sapeli, jsou zároveň i moje nejoblíbenější, příjemně oblé a také nejlevnější.“
Příslušenství také jinak
Na WC a do koupelny byly zařizovací předměty navrženy jednoduché a čisté, takže zůstaly včetně baterií zachovány. Pro toaletu ale vybrala designérka závěsný klozet a v koupelně rozhodla posunout topení, aby zůstal volný co největší kus stěny, u které je dnes umístěna komoda.
Může se hodit 4 Blok - nadčasové bydlení v novostavbě s uzavřenou zahradou pro rezidenty. Více bytů k prodeji na Reality.iDNES.cz. |
Halka dále změnila veškerou dlažbu a obklady. „Klasický český přístup, vyřádit se v malých prostorách na obkladech, se totiž projevil i v případě tohoto bytu. Mám ráda co nejneutrálnější a nejobyčejnější pojetí koupelen. Pokud toužím po barvě, obměním ručníky. Navíc od začátku jsem věděla, že chci do koupelny na podlahu mozaiku a na stěny klasický obklad od RAKO, zvolila jsem nakonec čtvercový formát 15 x 15 cm,“ popisuje příčinu změn Halka.
Dokonce si do koupelny pověsila i obrázky, přestože tuší, že podle feng šuej se to nemá.
Kuchyň: splněný sen
„Přála jsem si kuchyni u okna. To se i přes změnu jejího umístění, které navrhla Lucie, nakonec nepovedlo, ale i tak mě nová dispozice stále moc baví a vyhovuje mi,“ hodnotí Halka. Oceňuje také to, že část kuchyně s lednicí a troubou vměstnala Lucie do „elka“ a zezadu na ni napasovala knihovnu.
„Ve chvíli, kdy vstoupíte do obývacího pokoje, nevidíte rovnou kuchyňský kout, ale knihovnu. A já mám poměrně hodně hezkých knih po rodičích,“ poznamenává designérka s dovětkem, že bez knih není útulno. Knihovna vás přirozeně navádí doprostřed čtvercového obývacího prostoru, její bok pokrývá perforovaný, bíle lakovaný plech, sloužící jako nástěnka.
„Protože je kuchyň součástí obývacího pokoje, musí být podle mě maximálně kvalitně udělaná a neutrální, aby se neokoukala a hlavně aby se nemusela pořád dokola opravovat,“ vysvětluje Halka, proč na ní nechtěla šetřit.
O masivní velkou desku se snaží starat a jednou za rok ji natírá olejem. Vychází z ní i koncept materiálů v pokoji: dub se objevuje na horizontálních plochách, to znamená na desce a podlaze, kuchyně je vyrobená z lamina v jemné šedozelené barvě.
Obývák s tyrkysovou
V prostoru obývacího pokoje zaujmou výraznější barevné akcenty v podobě tyrkysové na thonetkách, polštářích, obraze a kulatém stolečku. „Ten mi dali, spolu s křesílky, rodiče mého muže. Tyrkysovou barvou jsem nechala nalakovat stolek a jednu ze židlí, bíle pak křesílka, v bytě zůstalo nakonec jen jedno, čalouněné španělským potahovým manšestrem, skvělou látkou, která bohužel už není ve výrobě,“ říká Halka.
V obchodě Snel Furniture pak objevila barevně lakovaný mohutný stůl z masivu, což byl jeden z jejích dalších snů. „Skvělá volba,“ libuje si designérka, díky různým barevným flekům a nerovnostem na něm prý není vidět žádná špína.
Linie skříněk pod televizí, které lemují celou jednu stěnu pokoje, je nápad Lucie Barešové. Halka si ovšem tento kus nábytku detailně doladila sama. „Jelikož nemám žádné nábytkové ambice, jsem na sebe poměrně hrdá. Mají skryté nožičky a sokl, který imituje podlahovou lištu i kus stěny. Zdá se, že skříňky visí, a lehčím návštěvám na nich dovoluji i sedět,“ vysvětluje.
Záda skříněk jsou jako ementál, proděravěná tak, aby se všechny kabely schovaly. „Není nic horšího než nedořešené neuklizené plazící se kabely po bytě,“ dodává.
Manžel Halky je „saabista“, a tak mu kdysi věnovala obraz s jeho vlastním Saabem 900. Auta se objevují i v pokoji syna.
Malba na stěny a polepy
Stěny předsíně a ložnice pokrývají opakující se dekory, jde o podobný princip výzdoby všech stěn jako na zámku. „A není to tapeta, vždycky jsem radši, když může stěna dýchat. Proto v devadesáti procentech případů po stěnách malujeme, nebo spíš válečkujeme. Navíc se malby dají retušovat,“ objasňuje designérka.
Občas používá i polepy a u sebe doma zkusila úplnou novinku: figury s tlustou bílou konturou. „Manžel si přál motiv moře. A protože dekory na stěnách vycházejí z perforovaných zídek, které jsem objevila na ostrově Fuerteventura, doplnila jsem je o polep dvojice surfařů u vchodu do bytu a polep mého syna na motorce foceného právě při naší druhé dovolené na Kanárských ostrovech.
Ke spánku pro rodiče
Pro stěny ložnice vybrala Halka tvarově jednodušší vzor připomínající renesanční psaníčka. Protože pracuje z domu, musí mít po ruce hodně vzorníků a dalších pracovních nástrojů. Nechala tedy udělat po celé stěně ložnice vestavnou skříň ve stejném duchu, jako jsou skříně před vchodem do ložnice. Použila stejné úchytky jako v kuchyni, jen je umístila pouze na jedno křídlo a zadala je nastříkat bílou barvou.
Halčin muž rád surfuje a chtěl na stěnách tematiku moře. Halka má ráda skryté příběhy, proto použila kromě polepů surfařů dekor z Fuerteventura, kde se učil surfovat.
„Manžel chtěl mít někde v bytě velkou mapu světa, ta tedy visí nad postelí. Také si přál v pokoji malý pracovní stůl, u kterého stejně nikdy nesedí, nicméně jsme jej tam nechali,“ přiznává.
Předsíň jako vizitka
Paradoxně právě předsíň je odekorovaná tím nejsložitějším vzorem z celého bytu, a to zcela záměrně. „Mám ráda, pokud se z předsíně podaří udělat, byť jen opticky, stejně hodnotný prostor k žití jako v ostatních místnostech. Když nejde pouze o průchoďák,“ odůvodňuje Halka výzdobu.
Monumentální motiv surfařů umístila ke vstupu, kde není skoro žádný odstup, to znamená, že nehrozí okoukání. Zajímavé jsou výklopné věšáky a malá polstrovaná stolička po tetě, očalouněná stejným světlým manšestrem jako křesílko v obývacím pokoji. Zkrátka všechno v tomto bytě má nějakou souvislost, řád a příběh.
„Nejvíce mě na našem bytě baví průhledy z místnosti do místnosti, jak se vzory potkávají a prolínají. Velmi netypické pro mě je to, že jsem nechala okna holá, pouze s bílými dřevěnými žaluziemi. Manžel je totiž zvyklý na tento druh stínění a rolety jako takové nemá rád,“ vysvětluje designérka.
Neoblomná byla pouze v případě synova pokoje, tam být musely. Rolety v kombinaci s žaluziemi navíc vytvořily stoprocentní zastínění. „Jedinou věc bych v bytě udělala jinak: v koupelně bych zvolila menší obklad 10 x 10 cm. Jinak bych na pojetí neměnila nic,“ dodává Halka Freidingerová.
Nástěnná malba i hodiny v předsíni připomínají krajku. Stěnu zdobí též polep s upravenou fotografií syna na motorce.
Autorka interiéruMgA. Halka Freidingerová - studio IN2 Studio založily v r. 2007 Lucie Barešová a Halka Freidingerová, později se připojila Irma Konečná. Studio se věnuje dispozičnímu řešení interiérů, vybavení nábytkem, světly a dekoracemi různého druhu včetně autorských. Výrazně pracuje s celkovou barevností i s dekorem. Halka Freidingerová (roz. Maršáková) Vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu, obor malba, a Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, obor textil. Absolvovala stáže ve Finsku, Dánsku a rezidenční pobyt v Mnichově. Za svou diplomovou práci dostala v roce 2004 Cenu rektora. Od téhož roku se pravidelně prezentuje na pražském Designbloku, od roku 2007 už v rámci Studia In2, kde se soustředí na barevnost interiérů, dekor a dekorace. Její specialitou jsou autorské nástěnné malby a tapety. Lucie Barešová |
