Přitom Zaha Hadid, rodačka z Bagdádu, jejíž tvorba se pohybuje na rozhraní designu, umění a architektury, sama o sobě tvrdí, že "dělá věci vybočující z normálu". Když se však začaly v některých časopisech objevovat komentáře srovnávající její projekt s vagínou, rozzlobila se: "To je směšné! Cožpak je jakákoli stavba s dírou uprostřed vagína?"
Norman Foster - "Okurka".
Přirovnávání architektonických děl k různým částem těla přitom není nic výjimečného. Jejich autoři to většinou berou s humorem. Co by měl dělat třeba architekt Norman Foster, když fotografie jeho celým světem uznávané a obdivované stavby v Londýně přezdívané Okurka byly nedávno používány lékárnami na inzeráty pro léky na erektilní dysfunkci?!
Fotbalový stadion ve městě Al Wakrah má "tradiční" organické tvary, tak typické pro Zahu, narůžovělý lesklý povrch a kapacitu více než 40 000 diváků, kterou lze po skončení mistrovství snížit na polovinu, aby byl levnější další provoz.
Autoři stavby Zaha Hadid a Patrik Schumacher tvrdí, že její tvar byl inspirován tradičními katarskými plachetnicemi "dhow" používaných k lovu perel i ryb.
Architekti museli u stadionu vyřešit náročné technické problémy, zejména supermoderní klimatizaci, kterou budou napájet solární elektrárny, aby zde bylo možné vůbec hrát. Chybět nebudou luxusní lóže vybavené veškerým pohodlím nebo špičkové zázemí pro televizní štáby.
Vizualizace: Na stadion a do hlediště bude vháněn studený vzduch, aby zde teplota nepřesáhla 30 stupňů Celsia.
Jenže co hráči? Udržet tu například teplotu maximálně 32 °C při otevřené střeše není vůbec jednoduché. Bohužel termín mistrovství odpovídá zdejšímu létu, kdy teploty dosahují 50 °C. I proto bylo řešení klimatizace velmi náročné.
Zaha Hadid si však umí se sportovními stadiony poradit, a to i po technické stránce. Odborníci tvrdí, že právě její řešení plaveckého stadionu v Londýně pomohlo zlepšit řadu olympijských rekordů (více zde). Velmi vysoce je hodnocen i její skokanský můstek Bergisel v Rakousku nedaleko Innsbrucku, který byl v roce 2001 až 2002 postaven pro Turné čtyř můstků..
Stavby, kde se umírá
To, že se Katar ucházel u uspořádání fotbalového mistrovství světa, není náhoda, katarský emír Hamád Ibn Chalíf Al-Sání, který se dostal k moci v roce 1995 pokojným převratem, kdy "odstavil" svého otce), je totiž nadšeným obdivovatelem kopané. V roce 2011 se dokonce pokusil koupit za 1,5 miliard liber britský Manchester United.
Katar, který má obrovské zásoby ropy a zemního plynu, počítá na zabezpečení mistrovství minimálně s 200 miliardami dolarů. Postaví se nejen nové stadiony, ale také metro nebo nové letiště, železnice, silnice i přístav.
Že by se o mistrovství málo informovalo,se emír opravdu bát nemusí. Třeba i proto, že právě on založil v roce 1996 za více než miliardu dolarů stanici Al-Džazíra, nejsledovanější satelitní televizí na Blízkém východě.
Vizualizace: Organické tvary jsou pro Zahu Hadid typické, zde mají pomoci i udržet teplotu, v níž lze hrát fotbal.
Jenže unikátní stavby pro mistrovství světa v kopané někdo musí nejen navrhnout, ale také postavit. V Kataru už na nich zahynuly desítky dělníků, často umírají kvůli nelidským podmínkám, v nichž musí pracovat. V této souvislosti se hovoří dokonce o novodobém otroctví, protože lidé nedostávají často ani najíst nebo napít.
Jsou to imigranti, především Nepálci, kteří teď doufají, že se na jejich stranu postaví i Mezinárodní fotbalová federace FIFA. Ta už přiznala ve vyjádření svého předsedy Seppa Blattera, že souhlas s pořádáním mistrovství v zemi, kde v létě dosahují teploty k 50 °C, byla chyba. Peněz má ovšem Katar dost, a o ty jde "až na prvním místě". Lze jen doufat, že na rozhodnutí funkcionářů nedoplatí i hráči tou nejvyšší cenou.
