Projekt, který si v roce 1945 objednala městská rada ve finské městečku Säynätsalo (samozřejmě nejdříve proběhl konkurz, který vyhrál Aalto), měl zahrnovat knihovnu, služební byty, obchody a také prostory pro radnici. Komplex se začal stavět v roce 1949, dokončen byl v roce 1952.
Alvar Aalto se nechal inspirovat toskánskými renesančními městy, která se stavěla na kopcích. "Střední Finsko mi často připomíná Toskánsko, kolébku měst postavených na kopcích. Pro mě je město na kopci jako náboženství, nemoc, málem šílenství. Město na kopci je ta nejčistší, jedinečná a přirozená forma urbanismu," tvrdil Alto.
Ojedinělá stavba Městského centra v Säynätsalo představuje i po desítkách let od svého vzniku funkční a moderní architekturu, která respektuje jak přírodu, tak člověka a jeho potřeby. Dokument z francouzského cyklu Architektura věnovaný této stavbě (ČT 2 v sobotu 9. června ve 14:10) ukazuje citlivý přístup finského architekta k civilní výstavbě.
Cihla jako základ
Aby nahradil chybějící kopec, použil Aalto umělý kopec, kolem něhož postavil čtyři trakty. Kopec pak nechal urovnat a na něm vlastně vytvořil vyvýšený centrální dvůr. Celému čtyřúhelníku pak dominuje 17 metrů vysoká věž, kde jsou zasedací sály radnice.
Do dvora lze vstoupit po širokém žulovém schodišti, které vede k radnici. Do "civilní" části na druhé straně míří schodiště z hlíny pokryté trávou. Různě ustupující či naopak vyčnívající části dodávají stavbám dynamiku, ačkoliv uvnitř jsou tradiční dispozice.
Základním materiálem jsou cihly a jejich dokonalé řemeslné použití. Záměrně zde bylo použito pět procent spálených, zčernalých nebo otlučených cihel, aby vynikla hra světel a stínů a kompozice stěny.
Aalto dbal na každý detail. Proto ho rozčílil světelný neon, který objevil v roce 1955 na fasádě budovy. Kamenem jej vlastnoručně rozbil, protože podle něho představoval urážku jeho práce.
Komerční hodnoty přece nesmí mít přednost před občanskými! Banka se neonu vzdala a Aalto pouze zaplatil pokutu. Dodnes tak Městské centrum, které je dosud vybavené nábytkem, jež navrhl také Alvar Aalto, představuje v očích veřejnosti eleganci a službu občanům.
Hugo Alvar Henrik Aalto1898–1976 Nejznámnější stavby: tuberkulózní sanatorium v Paimiu, 1929–1930; Villa Mairea, 1938–1939, radnice a sídliště v Säynätsalo 1950–1952; kulturní komplex Finlandia v Helsinkách, 1952–1957; Helsinská technická univerzita v Espoo 1949–1974. |