Plánujete stavět dům. Když máte vybraný materiál na venkovní zdi, často se stejný použije i na příčky. Je to jednoduché kvůli objednání. Ale nemusíte se toho držet za každou cenu. Třeba v dřevostavbě je dobré některé stěny postavit z cihel, kvůli tepelné akumulaci.
Ceny materiálu
|
Díky tomu se v interiéru déle drží teplo. V domě z děrovaných cihel zas můžete na příčky zvolit třeba pórobeton. Dobře se opracovává, snadno z něj vyrobíte detaily. A nepálené cihly dobře vyrovnávají vlhkost.
Při rekonstrukci rozhoduje hlavně statika. Když budete přidávat příčku, cihly musejí být lehké. Nechcete-li sádrokarton, je vhodné sáhnout po lehkém pórobetonu, případně po děrovaných cihlách.
Mezi ložnicemi a obývacími pokoji je zas vhodné, aby příčky dobře zvukově izolovaly. Na to existují i speciální, o něco silnější akustické tvarovky.
Nejlepší však je držet se rad odborníka. "Ceny všech typů příčkovek jsou srovnatelné, závisí na cenových zvýhodněních v určitou roční dobu a na místě.
Pro výběr jsou spíše určující technické parametry a doporučení projektanta či statika," vysvětluje architekt Patrik Tichý. Nejobvyklejší tloušťka příčky je 11,5 centimetru nebo nejbližší rozměr.
Snad nejčastějším materiálem na příčky jsou pórobetonové tvárnice. Bloky, obvykle bílé, dobře tepelně izolují, hodí se i mezi vytápěné a nevytápěné místnosti.
Když potřebujete větší únosnost, než nabízí pórobeton, je dobré zvolit lehký keramický beton. Má dobré tepelně i zvukově izolační vlastnosti a nízkou nasákavost. Používá se na energeticky úsporné domy, výhodný je na mezibytové stěny.
Lidé zapálení do ekologie mají ještě alternativu – nepálené cihly. Jsou těžké, hůř se s nimi pracuje, ale dobře tlumí hluk, tepelně akumulují a vyrovnávají vlhkost. Používají se třeba do dřevostaveb spolu s hliněnými omítkami a maltami.
