„Dokument, který je nyní zpracováván, je povinný pro všechna města zapsaná na seznam mezinárodní organizace UNESCO. Zabývá se tématy, jako je doprava v centru, využití prostoru kolem vody, kulturní politikou, diverzifikací cestovního ruchu v Praze,“ vysvětlil vznik dokumentu a jeho obsah mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.
Plán má být závazný pro všechny složky a instituce města a bude procházet pravidelnou aktualizací. Koresponduje se strategickým plánem města a dalšími koncepčními materiály.
Plán, který chrání město
|
„Pojetí Management plánu vychází z potřeby realistického přístupu k území pražského historického města, odrážející jeho současnou situaci. Ve své podstatě je základem pro ochranu a tvorbu celkového obrazu Prahy jako kulturního statku,“ uvedl architekt Jan Sedlák z IPR.
Studie varuje například před tím, že se střed města dál vylidňuje a obyvatele vytlačují velká komerční centra, jako je Palladium na náměstí Republiky, Florentinum na Florenci, Quadrio ve Spálené ulici nebo Nový Smíchov.
Tlak na nové stavby mění i jedinečnou siluetu města na pravém břehu Vltavy, na což je třeba podle studie brát zřetel. Panoráma proměňuje plánovaná i probíhající zástavba v olšanském prostoru, na východním okraji Vinohrad, v Holešovicích či na Pankráci.
„Je jasné, že se to může stát precedentem pro potenciální další stavby. Rozhodující pro udržení hodnoty pražského území je čelit jednostrannému ekonomickému, nebo dokonce spekulativnímu tlaku,“ upozorňuje dokument.
Zachovejte kontakt s okolní krajinou, radí plán
„Nejde však jen o demografické údaje, ochranu komplexů budov z různých historických epoch, areál čtvrtí a siluetu města,“ vysvětluje plán. Vídeň obklopují vinice a sytě zelený masiv Vídeňského lesa. Také Praha si má podle vzoru někdejšího hlavního města tehdejší monarchie zachovat kontakt s původní krajinou, která aglomeraci obklopuje.
Zmíněný Vídeňský les v pražském případě nahrazují brdské Hřebeny, na něž se lze napojit přes Zbraslav či údolí Berounky. Podobnou „spojku“ k přírodě mohlo hrát též údolí Botiče na jihovýchodním okraji.
„Praha se již pásem rozvolněné zástavby izolovala od významné oblasti Českého krasu i povodí Botiče na jižním okraji města,“ zdůraznila studie.
Souvislý zelený kruh okolo hlavního města je dnes již jen nerealizovatelným snem. Prahu sevřela obchodní centra, sklady logistických středisek a nová předměstí. Přesto dosud lze kontakt s přírodou udržet z konečných stanic MHD.
Podle dokumentu náleží neodmyslitelně k tváři hlavního města i obyčejná pole, která se v současnosti přehlížejí či zastavují.
„Přesto je pole pro pocit historických kořenů města zapotřebí zachovat,“ upozorňují odborníci.
O tom, jaké mají tyto „fádní“ prostory význam, se lze přesvědčit například v oblasti Dívčích hradů, Vidoule či na polích mezi Lysolajským údolím a Tichou Šárkou.
Až příliš krásné, říká předsedkyně Klubu Za starou Prahu.
Plán si pochvalují různé organizace, které se zabývají ochranou památek v Praze a které ho dostaly k připomínkování.
„Je napsán zářivě odpovědně. Z našeho pohledu tak, až vzbuzuje obavy, zda nestaví vzdušné zámky,“ komentovala studii Kateřina Bečková, předsedkyně Klubu Za starou Prahu.
Podle ní ochrana a další rozvoj Prahy těsně souvisí s metropolitním plánem.
„Ten ještě nebyl schválen. A na něm záleží, nakolik se záměr skutečně podaří uskutečnit,“ uvedla Bečková.
Dokument nyní prochází připomínkovým řízením. „Jeho dokončení je plánováno na září letošního roku,“ řekl Vít Hofman.
