Proč teď Ropid zasahuje do linkového vedení a snaží se o jeho změnu?Nastoupilo nové vedení, které potřebuje ukázat, že to chce mít jinak a tak předložilo návrhy. Lidé ve vedení se netají tím, že si chtějí splnit nějaké svoje vize, se kterými do Ropidu šli a ty jsou jiné než vize předchozího vedení.
Změny mají vejít v platnost v září. Je tento termín reálný? Stihne se to podle vás?
Těžko říct, kdy změny nastanou, vleče se to. Nejdřív byla diskuze s městskými částmi, teď sice ukázali nějaké návrhy, ale opět chtějí diskutovat s radnicemi, pak chtějí ukázat výsledek. Teoreticky by to takhle mohlo pokračovat pořád dokola. Když něco vytvoří, pevně si nestojí za realizací a chtějí pořád jen diskutovat, vyvstává otázka, zda se stihne vše do září. Původně měly být změny na jaře.
Dřív jste kritizoval, že se Ropid ptal na změny v MHD lidí prostřednictvím ankety. Proč?
Každá anketa se dělá proto, aby z toho vyšel nějaký výsledek, který chci, aby vyšel, a podle toho se ptám. Když se Ropid ptá lidí ve Vysočanech, kde je v současné době jedna tramvajová linka, jestli chtějí druhou, tak je jasné, co odpoví.
Nejsou časté změny matoucí jak pro turisty, tak pro cestující?
Jsou. Je to jeden z podnětů, které jsem psal v únoru, když Ropid vyzýval lidi, aby se vyjádřili k připravovaným změnám. Myslím si, že jedna věc je koncepce - jestli mít metrolinky nebo dnešní směrovou nabídku, druhá věc je, aby se linkové vedení dramaticky neměnilo. Pokud nějaká linka jezdí v trase 20, 30 let, není vhodné ji celou přečíslovat nebo změnit.
Co by tedy bylo lepším řešením?
Za ideální považuji dvě možnosti. Buď se vrhnout na vídeňský návrh, to znamená zcela jiný systém, než máme dnes, ale přehledný. Ten zachovává linkové vedení tak, jak je. Rozdíl je jen v tom, že na konečnou by místo dvou linek jezdila jedna, ale dvakrát častěji. Nebo nechat současný stav, kdy směrovou nabídku zajišťuje dnešní linkové vedení a není nutné ho překopat tak, aby zůstaly nezměněny jen tři linky a to 8, 9 a 10.
Což předkládá oranžový návrh, tedy návrh příležitostí...
Ano. Jsou tam věci, které si chce prosadit nové vedení Ropidu, lidé, kteří nadávali na změny v roce 2012. Například na to, že se zrušila linka 19, teď ji chtějí zavést, stejné je to s linkou 23. Je to nepřehledné, nevidím třeba důvod, aby z Petřin jezdily nově linky 2 a 20, ale v zásadním úseku ve stejné trase jako linky dosavadní. Každá dramatická změna přitom žene lidi do aut.
Proč myslíte?
Pokud si lidé nejsou jisti, co kam jede, tak tramvají prostě nepojedou. U metra cestující vždycky ví, kam jede, ale nikdo nepojede autobusem někam na druhou stranu Prahy, kde to nezná. Radši pojede autem. I na mě je těch změn v poslední době hodně. Příkladem jsou linky 5, 8 a 20, které jezdí střídavě do Podbaby a na Divokou Šárku. Tak často se mění, že ani já, který pocházím z Prahy 6 si nejsem jistý, která na jakou konečnou teď jezdí. A dále mi vadí plánované souběhy.
Můžete to rozvést?
Byla snaha původního vedení, aby nebyly souběhy tramvaje a metra nebo autobusu a tramvaje. Preferovaný návrh Ropidu zavádí další souběhy tramvají s metrem. Je to například linka 14 z Radlické do Hloubětína, která kopíruje trasu metra B. Podobné je to s posílením tramvají ve Vysočanech. Stejné na Vinohradské, jedenáctka by jezdila po čtyřech minutách, přitom pod ní jezdí metro.
Jsou tedy lepší menší změny, nebo velké překreslení sítě či systém, který vydrží desetiletí? Je něco takového vůbec možné?
Ideální by bylo udělat linkové vedení, které by vydrželo třeba deset let. A pak ano, udělat úplně nový systém, například metrolinky. Ideální by bylo zavést je i u autobusů. Dnes máme směrové nabídky, pokud je chce Ropid zachovat, není důvod kvůli tomu měnit celé linkové vedení, když ve výsledku trasy zůstávají zhruba stejné, akorát že mají jiná čísla. Cestující v Praze nejezdí z konečné na konečnou.
Ondřej Matěj Hrubeš
|
Funguje návrh příležitostí, tedy směrová nabídka, někde v zahraničí?
Já mu říkám ruský model. V Rusku je to dotažené k dokonalosti, z konečné například jezdí osm linek do všech konečných. Je to dáno tím, že často není přestupný tarif. Linkové vedení tam je poměrně nepřehledné, intervaly dlouhé. Od doby, kdy máme možnost přestupovat na jízdní doklad, není důvod, aby se tohle zachovávalo. Když se podíváme na západ od nás nebo do Brna, jsou to města, která provedla velké změny a dnes tam funguje metrolinkový systém, který je daleko jednodušší.
Vraťme se k pražské hromadné dopravě. Jaké jsou podle vás její klady? Ač by se mohlo zdát, že jen kritizuji, tak musím říct, že městská doprava v Praze je na špičkové úrovni a je jedna z nejlepších. Má hustou síť tramvají i autobusů, docházková vzdálenost od bydliště k zastávce je velmi krátká a intervaly jsou poměrně krátké i tam, kde nikdo moc nejezdí. Velkou výhodou je také noční doprava. V jiných městech není tak intenzivní.
A jaké jsou naopak její nedostatky?
Pokud Praha preferuje používání MHD oproti autům, měla by k tomu tak přistupovat. Nestačí zlevnit roční kupón, ale je třeba také dávat peníze do MHD. Dnes je problém, že metro je přetížené už i o víkendech, kdy 7,5 minuty nestačí a je potřeba, aby jezdilo po 6 minutách. Ropid vám řekne, že na to nejsou peníze, ale nějakým způsobem by si mělo město stanovit priority. Pokud chtějí, aby lidi jezdili MHD, musí tam být ta přepravní nabídka.
Investuje se podle vás do oprav tratí dostatečně?
Investice do tratí jsou v pořádku a celkem se daří obnovovat starší úseky. Rekonstrukcí každý rok probíhá několik, skončí jedna výluka, hned se jde na další. Letos se ale bude rekonstruovat o trochu méně, ale naráží to spíš na to, že v minulém roce jely rekonstrukce za evropské fondy.
Myslíte si, že by u nás mohl fungovat model jednotné karty, která by fungovala po celé republice jak na jízdu ve vlacích, tak v hromadné dopravě?
Bylo by ideální, kdyby byla jedna karta na všechno. Myslím si, že v tomhle byla dobrá Opencard, která měla dobrý základ v tom ,že měla sloužit nejen k cestě MHD, ale i jako karta do knihovny, platilo se s ní parkovné a podobně. Je škoda, že se tento systém ukončuje.
Přesuňme se k metru. IPR přišel se studií, že nemá smysl vést metro D přes Žižkov, protože by tam nebylo lidmi tolik využívané. Je to správný úsudek?
Co se týče trasy D, Žižkov je hudba budoucnosti. Já mám problém především s jižní trasou do Písnice. Jsem rád, že metro se v současné době nestaví. Kdyby se stavilo metro D tak, jak je navrženo, nebylo by prospěšné pro Pražany. Sloužilo by spíš Středočechům. Trasa metra D v této variantě by měla být financována Středočeským krajem. Praha by měla chtít postavit metro D pro Pražany, tzn. z Pankráce do Krče a dále do sídlišť Lhotka, Kamýk a Modřany, což je uvažovaná druhá větev.
20. září 2011 |
Co je lepší řešení místo metra?
Problém Prahy je, že pokud se něco staví, tak se staví metro. Výstavba nových tramvajových tratí se téměř nekoná, ač by byla levnější. Politicky jednodušší je navrhnout novou trasu metra. Jsou místa, která by si tramvaj zasloužila, nebo aspoň prodloužení stávajících větví.
Chystané změny MHDRopid pracuje se třemi verzemi návrhů změn, které mají vejít v platnost v září. |
Je to podle vás i případ prodloužení metra A do Motola?
Trasa do Motola je v pořádku, jediné, co mi chybí, je stanice mezi Dejvickou a Bořislavkou, čímž by mohla být i stanice Bořislavka posunuta více do sídliště Červený vrch. Dnes je na okraji sídliště.
A u metra zůstaneme. Mělo by podle vás jezdit celonočně?
Myslím, že ne. Tolik lidí necestuje v noci, ale rozhodně by měla být posílena noční doprava. Interval zkrácený o víkendech na dvacet minut je málo, ačkoliv je to dobrý posun. Doprava to ale stále nepobírá, tramvaje jezdí narvané.
Co si myslíte, že bychom si mohli převzít ze zahraničí?
Vždy si vše bereme s velkým odstupem času, například jízdenkový automat v tramvaji, který měl přijít rovnou s novými tramvajemi. Chybí nám tu informační tabla na zastávkách s odjezdy nebo expresní linky, které zastavují jen ve vybraných zastávkách s vyšším počtem cestujících. Co v Praze chybí jsou speciální tramvaje.
Jaké máte na mysli?
V jiných městech jezdí party nebo pivní tramvaje, které jsou upraveny na komerční jízdu ve spolupráci například s místním pivovarem. Lidé si je mohou objednat na oslavy. Zajímavá je tramvaj v Lipsku, kde je cabrio tramvaj udělaná jako vyhlídková tramvaj. Podobná tramvaj by Praze slušela. Dopravní podnik by mohl provozovat komerční vyhlídkovou linku s výkladem o památkách. Bylo by to pro turisty zajímavější, než dnešní turistické autobusy.
V zahraniční MHD se tedy také vyznáte. Jezdíte do ciziny účelově poznávat taje a krásy tamní hromadné dopravy?
Ano. Domluvíme se s kamarády a jedeme na týden, dva, někam poznávat městskou dopravu. Ve městě pak celý den jezdíme MHD a fotíme si místní tramvaje, metro, autobusy. Minulý rok jsme vyrazili na čtrnáct dní do Ruska. Nejvzdálenějším městem byl Jekatěrinburg za pohořím Ural.
Existují i organizované zájezdy šotoušů?
Ano, ale neúčastnil jsem se jich. Existují spíš železniční výpravy, spolky, které pořádají různé dovolené, objednají si třeba motorák a týden s ním cestují. Já raději cestuji s nejbližšími kamarády, kteří se také zajímají o městskou dopravu.
A když máte štěstí, potkáte party tramvaj...
Ano. Ale takové jízdy se většinou domlouvají dopředu. Ať se jedná o party tramvaj, nebo tzv. fotojízdu s vybraným vozem. Takových jsem se účastnil desítky. Především v Německu to perfektně funguje, i co se týče domluvy s místními dopravními podniky.
My jsme ale také měli zajímavou tramvaj, ze které se stal loni fenomén. Proč myslíte, že byla mazací tramvaj tak oblíbená?
Je to tramvaj T3, ta je obecně oblíbená. Když jí uříznete střechu, tak vypadá fantasticky. Samozřejmě mě potěšilo, že si nějaká tramvaj získala tak velkou oblibu.
26. srpna 2015 |
