Po peripetiích minulých let ani lidé, kteří na tunelu pracují, ještě úplně nevěří tomu, že Blanku za měsíc spustí do provozu. Nervozitu mírní vymýšlením žertů. Momentálně je oblíbený vtip, že „Blanka bude plně splavná 19. září“.
Nyní se ukazuje, že po všech očekávaných, ale těžko uvěřitelných problémech, bude sice komplex sloužit, ale pravděpodobně jen ve zkušebním provozu. A to po celá léta, možná desetiletí.
Tunelový komplex Blanka
|
Kolaudačního razítka, definitivní tečky za tímto obřím, bezmála čtyřicetimiliardovým a problémovým projektem, se Praha v dohledné době nedočká.
Ve stavebním povolení je totiž uvedena podmínka, že Blanka může být v plném provozu až ve chvíli, kdy bude dokončena severozápadní část obchvatu, což potrvá minimálně ještě deset let. Informaci MF DNES potvrdilo několik na sobě nezávislých zdrojů.
Zda je to vůbec možné a za jakých podmínek, tím už se zabýval na svém postu exnáměstek Jiří Nouza (TOP 09). „Možné to je. Neřešili jsme to proto jako problém, bylo by zbytečné a zhýralé kvůli tomu tunel neotvírat,“ reagoval Nouza. Ostatně v Česku již byly dopravní stavby, které několik let fungovaly ve zkušebním provozu.
Projeli jsme tunel Blanka zkušebně už v roce 2013:
24. listopadu 2013 |
Jak převzít stavbu bez razítka?
„Prověřovali jsme to a pro běžný provoz aut by to nemělo nic znamenat, jedná se čistě o administrativní věc,“ dodal poradce náměstka Petra Dolínka Petr Secký.
Jediným teoretickým zádrhelem by mohlo být převzetí stavby. Město obvykle od dodavatelů přebírá akce zkolaudované. Avšak takového razítka se Blanka několik let nedočká. „Způsob najdeme. Půjde opět o administrativu, kdy bude rada muset schválit několik smluvních vztahů, aby bylo možné tunel převzít,“ dodal Secký.
Podmínka s dostavěným obchvatem se do stavebního povolení dostala zhruba v roce 2004 za exprimátora Pavla Béma. Tehdy totiž město počítalo s bombastickým rozvojem a obrovským nárůstem počtu obyvatel, a tudíž i objemu automobilové dopravy.
Tunel se nyní chystá na první rok zkušebního provozu, který obnáší nejrůznější zkoušky a testy - nejen bezpečnostních technologií, jako jsou třeba čidla kouře, ale i toho, kolik emisí v komplexu vzniká. Komise bude výsledky zhruba dvakrát do měsíce vyhodnocovat a podle získaných údajů bude možné systémy v tunelu upravovat. Po zbývající léta zkušebního provozu již tak přísné kontroly nebudou nutné.
Podle Pavla Košiče, mluvčího společnosti IDS, která na stavbu dohlíží, práce na dokončení vrcholí podle nedávno vyjednaného harmonogramu. „Vše nasvědčuje tomu, že ano, že se otevření 20. září stíhá. Aktuálně v posledních týdnech nikdo nehlásil nic, co by mělo otevření Blanky bránit,“ dodal Secký.
Nyní probíhají v tunelu komplexní zkoušky technologií. Ty musí dopadnout dobře, aby bylo možné Blanku spustit, byť jen do zkušebního provozu. Pokud by se v této fázi objevily potíže, mohlo by to otevření ještě oddálit.
Ostatně byly to mimo jiné komplexní zkoušky, které letos ukázaly, že voda poničila kabely uložené v chodníkových chráničkách a bude nutné je vyměnit. Otevření na jaře tak padlo.
Komplex měl být spuštěn do provozu již v roce 2011, tehdy se stavba zdržela poprvé a nabalovaly se další potíže. Dokončení stavby oddálily i hádky magistrátu s dodavateli, které ve dvou případech končily arbitráží. Ani dnes nejsou všechny potíže vyřešené.
Například v červnu dostal magistrát od společnosti ČKD Praha DIZ, dodavatele technologií a kabelů, k proplacení fakturu na bezmála 630 milionů korun. Na ní firma vyčíslila třeba prodloužení stavby. Město však již dříve uvedlo, že další náklady za tunel nehodlá hradit. Fakturu poslalo zpátky.
