Návrh zákona o hazardních hrách, návrh zákona o dani z hazardních her a návrh novely, kterou se mění některé související zákony, ještě musí schválit Parlament a podepsat prezident Miloš Zeman. Ministerstvo financí předpokládá, že dodatečný výnos daně z hazardních her bude přibližně dvě miliardy korun. Vedle zdanění hazardu návrh zvyšuje také sankce za porušení pravidel.
Norma, která by měla platit od ledna 2017, zavádí povinnou přestávku po dvou hodinách hry i povinnou zavírací dobu heren od 03:00 do 10:00. Dále omezuje počet automatů na určitém území, zakazuje automaty v restauracích a barech a některým lidem neumožňuje na nich hrát.
Týkat se to bude třeba lidí v osobním bankrotu nebo příjemců dávek pomoci v hmotné nouzi. Hlídat to má speciální monitorovací systém. On-line bude vidět, kolik peněz se na kterém přístroji prohrálo. To se bude sledovat i podle hráčů, takže konkrétnímu člověku po překročení stanoveného limitu systém neumožní další hraní.
Hernu nebo kasino zákon zakazuje provozovat například v sousedství vlakových a autobusových nádraží, škol či zdravotnických zařízení. Kasino bude muset nově umožňovat živou hru minimálně u třech hracích stolů po celou svou provozní dobu. Schválený návrh také zavádí dvoustupňové povolování hazardních her.
Splnění odborných a technologických požadavků by ověřovalo ministerstvo financí, umístění konkrétního herního prostoru budou povolovat obce. Budou mít přitom možnost vyloučit všechny druhy technických a živých her z celého svého území.
Je to nesmysl, protestují baroni hazardu
Protihazardní aktivisti návrhy uvítali, provozovatelé automatů a kasin naopak zákony kritizují a chtějí přesvědčit poslance k jejich zmírnění.
Výkonný ředitel Sdružení provozovatelů centrálních loterijních systémů a dalších her (SPELOS) Petr Vrzáň řekl, že vláda podlehla aktivistům zlobbovaným nelegálními provozovateli. Za nesmysl a neodůvodněný administrativní zásah označil například nařízení, aby hráč po dvou hodinách hraní měl povinnou přestávku.
SPELOS kritizuje také různou míru zdanění jednotlivých typů her podle jejich deklarované škodlivosti. Právě provozovatelé automatů budou muset platit nejvíce. „Povede to pouze k daňovým únikům, šedé ekonomice a nerovnosti na trhu,“ soudí Vrzáň. Zvýšení odvodů kritizoval také výkonný ředitel Asociace provozovatelů kursových sázek (APKURS) Marek Herman.
Tři sazby daně
Navrženy jsou tři sazby zdanění oproti původní jedné ve výši 20 procent. V případě technické hry bude sazba daně z hazardních her ve výši 35 procent. Norma také navrhuje zavedení minimální daně z provozu technického zařízení, která nahradí dosavadní pevnou část odvodu z technického zařízení. Obcím by se tak měly při očekávaném snížení počtu přístrojů zachovat příjmy z hazardu.
Druhá sazba ve výši 30 procent se navrhuje pro živé hry, loterie a binga. Třetí sazba zdanění ve výši 25 procent se bude týkat kurzových sázek nebo tombol s úhrnem sázek od 100 000 Kč. „Cílem návrhu zákona o dani z hazardních her je přiblížení sazeb daní z hazardu stavu v okolních zemích,“ uvedlo ministerstvo financí.
Ministerstvo, které zákony vládě předkládalo, si od nových předpisů slibuje výrazné snížení počtu hracích automatů a omezení hazardu jako celku a díky navrhovanému vyššímu zdanění také větší přínos pro státní pokladnu.
Zástupci firem podnikajících v hazardu naopak varují před rozvojem nelegálního trhu a přesunem hráčů a závislých lidí na internet. „Vláda na jedné straně výrazně reguluje a omezuje trh kamenných heren a kasin, ale zároveň liberalizuje hazard na internetu,“ uvedl sekretář a mluvčí Unie herního průmyslu ČR Andrej Čírtek.
Sociálnědemokratický poslanec Ladislav Šincl na konci června ministra financí Andreje Babiše (ANO) obvinil z toho, že odložil platnost zákona o hazardních hrách na základě schůzky s majitelem loterijní skupiny Synot a senátorem Ivem Valentou. Ministr financí to ostře odmítl, nicméně odklad platnosti připravovaného zákona o hazardu a související legislativy o rok kritizovali také protihazardní aktivisti a některé loterijní firmy.
