Je příjemný slunečný den, červen 2016. Skupinka turistů vyráží do ještě nedávno nepřístupných brdských lesů. Jdou po nově vyznačené trase, prohlédnou si rašeliniště na Toku a obloukem přes Pilskou nádrž dorazí do Lázu, kde je čeká nocleh. Kdyby jim nevyšly síly, ubytovat se mohou i v Orlově.
Tak nějak by mohl vypadat pěší výlet do zapovězených území po zrušení vojenského újezdu a vzniku Chráněné krajinné oblasti Brdy. Cvičiště se má změnit v rezervaci k 1. lednu příštího roku.
Výletní cíle v BrdechValdek Dnes je na místě hradu Valdek ze 13. století jen zřícenina. Podle pověsti mezi jeho zdmi přebývá valdecká černá paní. Z vršku kopce jsou krásné výhledy. Ke zřícenině hradu vede žlutá turistická trasa z Podluh do Neřežína. Oblast je zatím zpřístupněna jen o víkendech a svátcích. Padrťské rybníky Jsou dva, Hořejší a Dolejší, leží v kotlině uprostřed brdských lesů. Oblast je přírodní rezervací, kde žije orel mořský, čáp černý nebo vydra. Na hrázi Hořejšího rybníka vede od roku 2008 cyklostezka. Vede z Trokavce přes Bukovou u Rožmitálu pod Třemšínem s odbočkou do Teslínů. Lovecký zámeček Tři trubky Málokde se slavné osobnosti střídaly tak jako na zámečku Tři trubky. V 19. století ho nechal vystavit kníže Jeroným Colloredo-Mansfeld. Po zřízení vojenského prostoru ho odkoupila armáda. Pobýval tu prezident T. G. Masaryk, za druhé světové války pak jeden z předních generálů wehrmachtu Walter von Brauchitsch. Za minulého režimu se na zámeček sjížděli komunističtí pohlaváři. Sem se ale zatím legálně nedostanete. |
Současný stav nabízí z centrálních Brd jen jakousi ochutnávku.
O víkendech a svátcích mohou zájemci vyrazit po značených trasách do okrajových částí dosluhujícího vojenského újezdu (mapu zpřístupněných území najdete zde). Pokud se podaří armádě vyčistit rozsáhlé lesy od zbytků munice, podívají se i dál.
„Každý rok se zvyšuje počet návštěvníků tohoto území a s vyhlášením CHKO, která je obecně vnímána jako záruka kvality přírodního prostředí, lze očekávat výrazný nárůst počtu těchto návštěvníků,“ míní starosta Příbrami Jindřich Vařeka, který v nové atrakci hledá recept na zlepšení dlouhodobě vysoké nezaměstnanosti.
Podle něj to bude příležitost nejen pro stávající, ale i nově vzniklá ubytovací a stravovací zařízení.
Nával aut ohrozí školáky a kostel
A jak se na novou situaci chystají v obcích na okraji Brd? Provozovatel penzionu Leona v Obecnici Pavel Štamberk zatím nějaký zvýšený zájem turistů nezaznamenal. Z plánovaného otevření újezdu je rozpačitý.
„Vlastně nevím, co od toho očekávat. Osobně z toho velkou radost nemám, protože tady máme takový klid. Více turistů bychom na druhou stranu samozřejmě přivítali,“ dodal.
Zvládnout turistický boom podle něj není jen o tom, jestli je v ubytovnách dost míst. „Největší problém je, že to tu na nějaký větší nával není připravené,“ upozorňuje Štamberk na skutečnost, že hlavní silnice v obci přímo sousedí se základní a mateřskou školou.
Jeho slova potvrzuje starosta obce Josef Karas. „Jsme jednou ze vstupních bran do Brd. Od nás vede přímá cesta na druhou stranu, do Zaječova a Komárova. Silnice u nás vede nejen kolem zařízení pro zhruba 250 dětí, ale zvýšený provoz by ohrozil i statiku kostela na návsi,“ podotýká starosta s tím, že by byl rád, kdyby byla v budoucí rezervaci možná pouze lehká turistika.
„Když už to otevřou, je třeba přísně chránit přírodu. Nesmí dojít k tomu, aby se v okrajových částech rozjely developerské projekty,“ dodává Karas.
Zatímco v obecnické Leoně neplánují navýšení ubytovacích kapacit, v nedalekém Orlově se na zájem o otevřené Brdy intenzivně připravují. Tamní penzion, který sousedí se stylovou restaurací Na Samotě u lesa, se brzy rozšíří.
„Vedle stávajícího chceme postavit nový penzion, kapacitu tak zdvojnásobíme a ubytujeme téměř padesát hostů. Rádi bychom nabídli zázemí také školám v přírodě,“ říká manažer penzionu Luboš Gardoň, který zároveň zastupuje Ekologické centrum Orlov.
Brdy z koňského hřbetu?
Obavy z developerů mají však i v Orlově, a snaží se proto případné výstavbě předejít.
„Byla by škoda, kdyby tu vznikly nějaké krychle. Vykoupili jsme v okolí penzionu hodně pozemků. Chceme, aby nebyl narušen ráz zdejší krajiny,“ tvrdí Gardoň. Podle jeho slov pomalu stoupá zájem o Brdy nejen u lidí z Příbrami.
„Existuje klientela, která se sem vrací z větší dálky. Po otevření prostoru čekáme příliv návštěvníků,“ říká Luboš Gardoň, který je pro přísně střežený turismus. Zároveň se však s kolegy z centra snaží o zajímavou novinku.
V otevřených Brdech by rád kromě turistických tras viděl také stezky pro vyjížďky na koních. „Chystáme také naučné stezky k nádržím Pilská a Octárna,“ podotýká.
Obcím poradí odborníci
Orlov je zatím spíše výjimkou a je třeba počítat, že současné desítky návštěvníků se rozrostou na stovky či spíše tisíce. Připravit region na novou situaci má dvoudenní konference Budoucnost Brd v CHKO, která se na konci března uskuteční v Příbrami.
„Odborníci na životní prostředí či místní rozvoj vysvětlí obcím z okolí budoucí CHKO jejich možnosti. Řeč bude také o budování a rozvoji turistické a dopravní infrastruktury,“ říká příbramský starosta.
A do brdského turismu hodlá výrazně zapojit i okresní město. „Vůbec nevadí, že třeba Příbram sama o sobě nebude přímo spravovat ani metr čtvereční území v Brdech. Pokud vybuduje kvalitní turistickou infrastrukturu, bude možná nejvýznamnějším východiskem do Brd už pro svoji polohu a dobrou dopravní dosažitelnost,“ dodává Jindřich Vařeka.
