Blikají červeně, oranžově a zeleně a už osmdesát pět let tím řídí život v ulicích Prahy. Jejich absence by měla nedozírné následky. Kdyby všechny semafory naráz zhasly, nastal by naprostý kolaps dopravy.
Nejenže by pekaři nedovezli do obchodů ani kůrku chleba, ale ani záchranka by se nedostala ke zraněným včas.
Automatická světelná signalizace zkrátka způsobila zlom v řízení dopravy. Stalo se tak přesně 21. ledna 1930, kdy se uprostřed Václavského náměstí mezi ulicemi Jindřišská a Vodičkova rozsvítil první automatický semafor.
Řízení dopravy světly se rychle zdokonalovalo. Zatímco původní semafory pracovaly tak, že se v řadiči otáčel válec, který pravidelně měnil světla bez ohledu na hustotu provozu, v dnešní době řídí světla složitý počítačový program. Ten dokáže rozpoznat třeba i to, jestli jede autobus načas.
Semafory v číslech
|
Nyní je na území Prahy 640 semaforů. A každým rokem jich okolo dvaceti přibude.
To je ale podle odborníků stále málo. Na milion obyvatel by prý mělo ve městě stát tisíc světelných zařízení.
„Cílový stav je nyní plánován na sedm stovek světelných křižovatek. Všechny staré budou navíc obnoveny,“ říká manažer firmy Swarco Traffic František Lusk.
Swarco se společně s firmou Eltodo zabývá výrobou a instalací světelné signalizace v Praze. Každá z nich má na starosti polovinu města. Swarco levý břeh Vltavy a Eltodo pravý.
Semafory se stále vylepšují. Od roku 2012 se k přechodům instalují „odpočítávadla“. Ta jsou v současnosti na deseti křižovatkách metropole a postupně by měla být na všech frekventovanějších pražských křižovatkách.
Do Prahy se možná brzy dostane také speciální druh odpočítávacího zařízení, které funguje například v Berlíně. Mezi stojícím červeným panáčkem a jdoucím zeleným je třetí světlo, které vypadá jako přechod.
Když přestane chodcům svítit zelená, s červenou se zároveň rozsvítí bílé pruhy, které postupně ubývají. „Chodec tak pozná, kolik času zbývá do doby, kdy se autům rozsvítí zelená,“ vysvětluje Lusk.
Nový druh odpočítávadla by mohl brzy fungovat na křižovatce ulic Kaprova a Křižovnická.
Oproti starším světelným semaforům jsou v těch dnešních LED diody. Diody jsou sice dražší než klasické žárovky, ale mají delší životnost a výrazně menší spotřebu elektřiny.
„Dříve jsme měli problém s tím, že se diody rozkrádaly. Pravděpodobně na diskotéková osvětlení. Nyní už to naštěstí vymizelo,“ říká manažer firmy Swarco. LED diody navíc umožňují regulaci intenzity záření. V budoucnu by se tak dalo nastavit, aby světla v nočním provozu řidiče tolik neoslňovala.
V současné době běží modernizace systémů osvětlení, kam spadají i semafory, pomaleji než v minulých letech. Je to kvůli tomu, že vedení města se již druhým rokem nedaří vysoutěžit zakázku na tyto práce.
Zatímco před více než dvěma lety město obnovovalo ročně zařízení v hodnotě zhruba padesáti milionů korun, vloni to bylo 28 a letos už jen 20 milionů.
Historie semaforů v Praze
|
