Zbytky kláštera objevili archeologové v rámci druhé etapy opravy Klementina. Výzkum se tady přesunul do suterénů pod západním křídlem bývalé jezuitské koleje a do sklepního traktu mezi Studentským a Révovým nádvořím.
Koruna zdi je přímo pod současnou podlahou.
V základech barokní stavby objevili vědci části klenebních žeber a ostění oken, které pravděpodobně pocházejí z konstrukcí středověkého kláštera zbouraného při výstavbě Klementina. Následně odborníci objevili pod podlahou suterénu zbytky zdiva dominikánského kláštera z 13. století.
"Význam nálezu spočívá především v tom, že se jedná o první hmotný doklad tohoto kláštera, o němž jsme dosud věděli pouze z písemných pramenů," vysvětlil vedoucí archeolog Jan Havrda.
Nálezy dokládají i výstavnost gotické stavby, jež ve své době představovala jednu z nejvýznamnějších pražských církevních institucí.
Archeologové objevili i základy domu a studny
Při výzkumu archeologové rovněž odkryli četné relikty středověké a raně novověké zástavby, která byla odstraněna v souvislosti s výstavbou této části barokního areálu v roce 1654. Kromě pozůstatků kamenných domů vyzděných z lomové opuky či břidlice byly odkryty tři středověké studny, z nichž některé později sloužily jako odpadní jímky.
Severní i jižní líc zdi domu tvořily opukové kvádříky vyskládané v pravidelných řádcích. Je široká 0,7 metru a dlouhá 11,7 metru a její koruna se nachází bezprostředně pod současnou podlahou sklepa. Zdivo, orientované ve směru východ-západ, je dobře dochováno včetně třeba původních spár.
"Jedná se o unikátní architektonickou památku náležející ke skupině pražských profánních románských staveb, které představují nejstarší horizont kamenné architektury na území památkové rezervace. Mohlo by se jednat o severní obvodovou zeď rozlehlejšího románského domu. Nelze však vyloučit ani ohradní funkci této konstrukce," uvedl archeolog Havrda.
Severně od této románské zdi totiž byla odhalena torza dvou různě starých domovních gotických křídel.
