Začínající výzkum je součástí druhé z pěti fází oprav Klementina. První etapa skončila letos na jaře a byl při ní rekonstruován například Barokní knihovní sál.
Nyní odborníci prozkoumají západní křídlo podél Křižovnické ulice a objekty kolem Studentského nádvoří. Výzkum by měl trvat dva roky.
"Místo výzkumu se nachází na ploše Starého Města, které z hlediska urbanistického vývoje pražských měst náleží mezi historicky nejvýznamnější areály. Navíc se jedná o jeho nejdříve obydlenou část s doklady osídlení už z 10. století," uvedl vedoucí archeolog Jan Havrda.
Archeologové budou pracovat všude, kde výkopové práce naruší historické nadloží, tedy při snižování podlah v suterénech v západní části Klementina, při budování nové kanalizace a hydroizolace i výstavbě anglických dvorků na Studentském nádvoří a ve výkopu pro kabelovod na hlavním nádvoří.
Archeologové byli úspěšní již při prvním průzkumu
Nálezy by podle památkářů mohly být už v hloubce 0,2 až 0,7 metru. Výstavba jezuitské koleje totiž předešlý stav v zemi vlastně "zakonzervovala".
"Jako nejhodnotnější je nutno zmínit staršími výzkumy doložený výrobní areál s četnými metalurgickými objekty a předpokládané relikty pozdně románského až raně gotického dominikánského kláštera s pohřebištěm. Z uvedených hledisek lze tudíž archeologický potenciál místa hodnotit jako velmi vysoký,“ zdůraznil Jan Havrda.
Po archeologickém výzkumu a druhé etapě oprav přijde na řadu třetí etapa, při které se budou rekonstruovat vnitřní historické prostory, studovny a sály.
Archeologové už v Klementinu objevili celou řadu vzácných nálezů.
"V suterénu pod Zrcadlovou kaplí byly nalezeny zbytky středověkých domů, keramické střepy, staré železné předměty, ale i zlomky zvířecích kostí z 11. století. K nejzajímavějším objevům patří barokní nástěnné malby (o malbách čtěte zde) a kamenná kanalizace,“ uvedla mluvčí knihovny Irena Maňáková.
Podle archeologů jde o nejstarší dochovanou kanalizaci v Praze, její původ se odhaduje k roku 1660.
