"Není možné donekonečna z městského rozpočtu podporovat sociální služby pro lidi bez přístřeší z jiných krajů. Z tohoto důvodu se snažíme dosáhnout změny zákona," uvedl primátorův náměstek Ivan Kabický (ODS).
A právě ustanovení o tom, kdo má pomoc bezdomovcům platit, by se mělo stát jedním z hlavních bodů nové normy. Zda ji předloží přímo město, nebo přiměje k jejímu vypracování ministerstvo práce a sociálních věcí, není zatím jasné.
Jisté je, že podobná iniciativa se nelíbí krajům.
"Když odhlédneme od toho, že u bezdomovců se velmi obtížně zjišťuje, odkud jsou, tak sociální péči o občany mají v kompetencích obce. Proto se Praha musí obrátit na jednotlivé městské úřady," uvedla mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Hanáčková.
Mluvčí Moravskoslezského kraje Šárka Vlčková odmítla problematiku komentovat.
V Praze žijí tisíce lidí bez domova
Za bezpředmětné považuje zjišťování trvalého bydliště u bezdomovců a volání po odpovědnosti sousedních krajů i Dalibor Dědek. Šéf jablonecké firmy loni věnoval hlavnímu městu stan, který měl sloužit lidem bez přístřeší v největších mrazech (o daru čtěte zde).
"To jsem rozhodně nedělal proto, že by v Praze byli severočeští bezdomovci. A už pro něj mám místo, na soukromém pozemku na nákladovém nádraží na Žižkově, postavíme ho tam příští zimu," dodal Dědek.
V Praze trvale žijí asi čtyři tisíce lidí bez domova. Magistrát ročně vynakládá asi 9 milionů korun na granty pro organizace, jež jim pomáhají, dalších 11 milionů stojí například terénní služby, provozování lodi Hermes a další bezprostřední pomoc.
Přitom magistrát není jediný, kdo podobné služby sponzoruje. Například sdružení Naděje zaplatí za pomoc lidem bez přístřeší v Praze dalších více než 34 milionů.
