Ježíš z pamětního kříže na jedné z šumavských luk spatřil rozkvět kdysi slavné vsi Zhůří, německy Haidl. Viděl zástupy obchodníků mířících po Zlaté stezce do Bavorska.
Byl ale také svědkem tragédií, bezpráví, a nakonec celou obec přečkal. Dodnes je jednou z mála věcí, která připomíná, že na místě v současné době zarostlém travou a lučním kvítím žili ještě před desítkami let lidé.
„Díky umístění na trase Zlaté stezky z Kašperských Hor do Pasova založené Karlem IV. šlo o velmi významné místo. Archeologicky tady byla zjištěna kovárna, která fungovala jako servis pro koně na této cestě. Bylo třeba neustále opravovat podkovy,“ uvedl historik Muzea Šumavy Vladimír Horpeniak.
Ve vesnici kdysi žili horští zemědělci, kteří chovali dobytek. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1785.
Po Zhůří zbyl jen kříž a zřícenina jednoho stavení |
Chloubou obce byla velká kaple zasvěcená patronovi českých zemí svatému Václavovi. Ta už ovšem dávno zanikla. Stejně jako dvacet domů, v nichž v roce 1900 žilo 168 obyvatel německé národnosti.
Kromě kříže se do dnešních dnů dochovala drobná zřícenina jednoho z místních stavení. Nachází se přímo u silnice ve směru na Kašperské Hory. Trosky jsou volně přístupné, takže k nim často míří kroky turistů.
Ty lákají také nádherné výhledy. „Vidět je například Roklan. Zajímavostí je i to, že v blízkosti byly objeveny zbytky jedné z poloh bývalé sklárny na Vogelsangu. A také pozůstatky Zlaté cesty,“ informuje Horpeniak.
V roce 1937 se tady odehrála tragická a zároveň záhadná událost, která nebyla dodnes spolehlivě vysvětlena. Na Štědrý den směřovalo dopravní letadlo F-AMYD společnosti Air France z Vídně do Prahy. Na palubě byli dva piloti a jediný cestující. Státní návladní Karel Flanderka, který se vracel do Čech z jednání v Bukurešti. Let byl vcelku klidný. To se změnilo ve chvíli, kdy se stroj přiblížil k Ruzyni.
Posádka letadla dostala z letiště příkaz změnit kurz kvůli zhoršenému počasí. Letová odchylka se vyšplhala až na téměř 120 kilometrů. Letoun se tak dostal až nad Sušici.
„Snad v domnění, že už míří k osvětlené letištní dráze, začíná pilot klesat a osud malého letadla, ztraceného ve tmě a v chumelenici kdesi nad Šumavou, se naplňuje,“ říká starosta Kvildy Václav Vostradovský, který je zároveň členem Klubu Vojenské historie Gabreta.
Zkoumáním nehody se zabývá do dneška. Letadlo narazilo do severovýchodního svahu Huťské hory. Nárazem přišlo o křídla a jeho trup byl rozmetán po okolí. Jediná věc, která tragédii přežila bez sebemenší úhony, byla část zásilky letecké pošty – láhev šampaňského ležící na sněhu.
Vyšetřování provázely nejasnosti. Trestní oznámení bylo podáno na úředníka obsluhy letištních přístrojů. Před soud se však nikdy nedostal. Výsledkem šetření byla pouze suspendace tajemníka pražského letiště a jeho asistenta.
Nehoda hýbala českým tiskem i celou společností. Objevily se dokonce spekulace, že na palubě letounu byly tajné dokumenty, které měly kompromitovat Adolfa Hitlera, a proto mělo být letadlo úmyslně svedeno ze správného kurzu.
V blízkosti Zhůří byl pohřben vězeň z koncentračního tábora
V roce 1945 obcí procházel jeden z pochodů smrti, při nichž se nacisté chtěli zbavit vězňů z koncentračních táborů.
„V blízkosti osady byl pohřben jeden zajatec. Byl to muž ruského původu, ale nešlo o Rudoarmějce, jak se tvrdilo za minulého režimu. Je tam vyznačeno místo, kde byl pohřben. Prsť z jeho hrobu byla přenesena do soklu pomníku rudoarmějce v Kašperských Horách. Socha byla stržena i se soklem v roce 1990,“ konstatuje Vladimír Horpeniak.
Vsi Zhůří se stejně jako mnohým dalším v pohraničí stal osudným poválečný odsun sudetských Němců. Obyvatelé odsud byli vyhnáni v letech 1945 až 1947. Objevily se pokusy místo znovu osídlit. Veškeré snahy ale padly v roce 1952.
U vsi působila armáda, vojáci hlídali vzdušný prostor
Tehdy ves zabrala armáda a všechny domy postupně zbořila. V polorozpadlé kapli prý vojáci dokonce nějaký čas chovali prasata.
„Působila tady jednotka, která pomocí radarů sledovala vzdušný prostor. Kus od vesnice vyrostly vojenské objekty. Z těch se do dneška dochovaly pouze byty pro důstojníky. Někteří lidé je využívají pro rekreační účely,“ říká Horpeniak.
Z doby, kdy zde působilo vojsko, pochází několik historek. „Jednotka byla v podstatě odříznutá od světa. Jeden voják dostal opušťák, zpět do kasáren se vracel na poslední chvíli. Rozhodl se, že se pěšky vydá přímo k jednotce. Byla zima. Zřejmě v lese usnul a umrzl. Dlouho ho hledali vojáci a veřejná bezpečnost. Až na jaře objevili lesní dělníci ohlodanou mrtvolu člověka v uniformě, byl to onen hledaný voják,“ vypráví smutný příběh historik.
Kasárna přestala plnit svou funkci v roce 1990. Většina chátrajících budov byla stržena v roce 2009.
Zaniklá obec se před nedávnem opět dostala do středu pozornosti. Bývalý cyklista Roman Kreuziger starší, kterému zde patří zhruba osm hektarů pozemků, totiž přišel s plánem na obnovu vsi. Uvedl, že by zde rád začal stavět. Uzemní plán obce Rejštejn, pod níž prostranství patří, to umožňuje. Proti je ale Správa Národního parku Šumava.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
