Vše začalo tím, že Zdeňku Landovi ukázal kamarád hodinář interiérový orloj. „Když jsem viděl, jak je to poskládané, povídám, že bych to udělal taky. A on na to: ‚Tak to zkus.‘ Tak jsem to zkusil,“ usmívá se muž, který má za sebou čtvrtstoletí drobného podnikání a důchod na dosah.
„Nejsem hodinář. Ale když jsem míval obchod, tenhle kamarád tam v části opravoval hodiny. Takže jsem mu dvacet let koukal na ruce,“ přibližuje.
Orloj v Hojsově Stráži |
Vyrobit orloj je podle něj práce spíše zámečnická a kovářská než hodinářská. Základ je prý jednoduchý, převody se spočítají snadno.
Ze šicího stroje získal kolo, které posloužilo jako krokové. Na staré řezačce na slámu pak našel kolo s dvaasedmdesáti zuby, tedy počtem ideálně dělitelným dvanácti.
V soustrojí jsou k vidění i součástky z dalších zařízení, třeba převody a řetězy z jízdního kola, ale většina ozubených kol je už vypálena laserem speciálně pro tenhle orloj.
Zdeněk Landa je vyučený automechanik, má strojní průmyslovku a mechanika je odjakživa jeho hobby. Navíc ho už jako mladého zajímala astronomie, postavil si i dalekohled.
A jak vznikl nápad sestrojit orloj zrovna pro Hojsovu Stráž? „To je jednoduché - protože to tady mám rád,“ vysvětluje Landa.
Žije v Praze, ale jezdí sem už čtvrt století. Jednu sezonu tady vlastnil penzion, ten pak ale prodal a koupil si bývalou chatku Horské služby, kam jezdívá. A hned vedle ní teď svůj orloj instaluje. Stavět ho začal před třemi lety v Praze, teď vše přenesl na Šumavu.
Technické zajímavosti
|
„Na začátku jsem si dal závazek, že bych měl být hotov do 17. listopadu 2017. A vypadá to, že se mi to podaří splnit,“ říká.
Mylná je představa, že orloj dělají z hodin pohyblivé figury. Většina světových orlojů figury nemá. Podstatné je, že orloj ukazuje pohyb Slunce a Měsíce, že má astronomické funkce - zobrazuje východy a západy Slunce, to, ve kterém znamení se Slunce nebo Měsíc nachází.
Landův šumavský orloj bude mít ještě vylepšení - takzvanou dračí rafiji, která předpovídá zatmění Slunce nebo Měsíce.
Figury tu ale přece jen budou. Na jedné straně pod stříškou se bude pootáčet a hrozit rukou postava známého šumavského poustevníka Güntera, česky pojmenovávaného Vintíř. Na straně druhé bude odbíjet poledne kostlivec.
„Poustevníka jsem vyráběl sám z laminátu, smrtka je koupená, plastová. S jejich umístěním a funkcemi na orloji je ale víc práce než třeba s celým strojem hvězdné oblohy. Teď se proklínám, kolik jsem na tom ztratil dní,“ konstatuje autor.
Vnitřní soustrojí je už nějaký čas hotové, dosud šlapalo na půdě v Landově pražském domku. Hodinový stroj se mu podařilo vyladit tak, že se rozcházel už jen o dvě nebo tři vteřiny denně.
Zdeněk Landa se zatím osvědčil jako matematik, astronom, konstruktér, zámečník, soustružník, stavitel, svářeč, sochař, kovotepec, písmomalíř a snad i jako žadatel o dotaci.
O svém snu dokázal přesvědčit lidi z Plzeňského kraje, odkud by měla přijít finanční podpora. A také železnorudskou radnici, která pomohla třeba se stavbou železobetonového základu, půjčila plošinu, poskytne prkna a další pomoc.
Soustrojí není hračka nebo recese, ale skutečná atrakce, která by mohla být novým symbolem téhle části železnorudské Šumavy. Podle Landy je to mimo jiné asi jediný hodinový stroj v republice, který má čepy v kuličkových ložiskách.
„Musí vydržet tisíc let,“ věří Zdeněk Landa.
