Razicí štít Viktorie má před sebou ještě zhruba čtvrt kilometru horniny, než se po sedmnácti měsících znovu objeví na denním světle.
„V první části trasy od Kyšic byly břidlice, v nich se řezné nástroje v hlavě měnily v průměru po necelých 250 metrech. Ale spility, ve kterých jsme nyní, jsou asi dvakrát abrazivnější, než se původně počítalo. To je problém. Za den měníme čtyři až pět řezných kotoučů, celkem jich je v řezné hlavě pětapadesát. V průměru nyní v poslední části ražby jižní tunelové roury s jednou sadou řezných disků vyrazíme asi 70 metrů tunelu,“ popsal šéf razičů nejdelšího železničního tunelu v České republice Štefan Ivor.
V pátek ráno štítu s průměrem razicí hlavy téměř deset metrů zbývalo k budoucímu plzeňskému tunelovému portálu asi 270 metrů. Pokud nenastane nečekaný problém, razicí štít se v poli pod vrchem Chlum vynoří v druhé polovině června. Který den přesně to bude, zatím nechce nikdo odhadovat.
Stavbaři počítají s tím, že ražba posledních desítek metrů tunelu, kdy se štít částečně vynoří na povrch a bude dál pracovat v takzvané lavici, přitáhne hodně zvědavců. Ti toto budu moci dobře sledovat zpoza plotu, kterým je staveniště obehnané. „Ve světě není mnoho možností něco takového vidět,“ řekl Ivor.
Takzvaná druhá prorážka nastane v okamžiku, kdy se štít dostane až na konec lavice. „O termínu prorážky plného profilu budeme informovat dopředu, aby se mohli lidé přijít podívat,“ vysvětlil Ivor.
Jakmile bude mít Viktorie za sebou hotovou jižní tunelovou rouru, začne u plzeňského tunelového portálu velká montérská a logistická operace. „Až vyjede razicí hlava ven, technici ji musí důkladně prohlédnout. Určitě bude potřeba nějaká repase, protože vyšší abrazivita hornin se na ní podepsala. Štítovou část stroje pak bude čekat částečná demontáž a po částech ji budeme převážet po silnici k vjezdovému portálu do Kyšic. Takzvané vozíky, které jsou součástí stroje, protáhneme vnitřkem tunelu zpátky do Kyšic,“ popsal Ivor.
Ražba železničního tunelu |
Na podzim, po sestavení stroje, začne ražba druhé tunelové roury. Tou po dokončení tunelu budou jezdit vlaky směrem od Prahy do Plzně.
Podle prvních plánů měl štít dokončit první tunelovou rouru už loni v listopadu. Během ražby ale nastala řada komplikací, které práce zbrzdily. Kromě tvrdé skály, kterou se štít prokousává nyní, to byly i silné proudy podzemní vody, nestabilní horniny či křemenové žíly v břidlicích.
Železniční tunel, který bude dlouhý více než čtyři kilometry, má stát zhruba dvě miliardy korun. Stane se součástí čtrnáctikilometrového koridoru mezi Plzní a Rokycany za čtyři miliardy korun. Nová železnice na této trase zkrátí jízdu vlaků asi o devět minut, soupravy tu budou moci jezdit rychlostí 120 až 160 kilometrů v hodině.
