Světoznámý architekt Adolf Loos nenavrhoval pouze funkcionalistické domy, ale i interiéry. V Plzni je podepsán pod třinácti bytovými projekty a kromě toho stojí i za přestavbou Brummelova domu v Husově ulici. Radnice věří, že tato místa mohou být pro cestovní ruch magnetem.
Adolf LoosByl považován za průkopníka své doby. Interiéry i exteriéry zjednodušoval a za dekorativní považoval i stavební materiál, třeba dřevěné nebo mramorové desky. Jako první se mohli v Plzni bytem "od Loose" pyšnit manželé Martha a Wilhelm Hirschovi. Interiér jejich bytu v Plachého ulici navrhl v roce 1907. Je také podepsán pod přestavbou Brummelova domu v Husově ulici v Plzni. Loos je i autorem slavné Müllerovy vily v Praze. |
Zatím bývají pro veřejnost otevřeny jen mimořádně, například během státních svátků. Teď je ale město chce postupně opravovat a lákat na ně turisty.
Prvním z unikátních interiérů, který mohli lidé poprvé vidět v tomto týdnu, je na adrese Klatovská třída 12. Jsou zde dvě místnosti někdejšího bytu rodiny dětského lékaře Josefa Vogla z roku 1928.
Město je zrekonstruovalo v roce 2004 a nyní je vybavilo také replikami původního nábytku za necelé dva miliony korun, které vznikly podle původních fotografií.
"Loos navrhl vybavení nejen celého bytu, tedy jídelnu, obývací pokoj, ložnici a dětský pokoj, ale i ordinaci a rentgenové pracoviště," uvedl památkář Karel Zoch s tím, že většina místností zanikla při přestavbách během druhé světové války.
Zachována zůstala jen jídelna a obývací pokoj s původním vestavěným nábytkem, dřevěnými obklady stěn či travertinovým obkladem jídelny.
"Zajímavostí je, že se nejednalo o první architektův interiér v tomto místě. Už v roce 1908 navrhl Loos zařízení stejného bytu pro předchozí nájemce - rodinu průmyslníka Otto Becka, s jehož dcerou Klárou se později oženil," připomněl Zoch.
Beckovi zde bydleli do poloviny 20. let minulého století, kdy se přestěhovali. Celý interiér tehdy rozebrali a za asistence uznávaného architekta instalovali v novém bydlišti. Shodou okolností o 20 let později získal Adolf Loos novou zakázku na zařízení téhož bytu od lékaře Vogla.
Na opravách Loosových interiérů se v Plzni pracuje už jedenáct let. V roce 2015, kdy se Plzeň stane Evropským hlavním městem kultury, nabídne radnice celou prohlídkovou trasu, která návštěvníky zavede na nejzachovalejší místa vytvořená tímto architektem. Byt na Klatovské třídě 12 bude přitom sloužit i pro kulturní akce.
"Soubor Loosových interiérů je unikátní nejen pro město a pro region, je to evropská památka," konstatuje vedoucí odboru památkové péče plzeňského magistrátu Petr Marovič.
Podle primátora Martina Baxy může Plzeň počtem unikátních Loosových prostor dokonce soupeřit s Vídní. Interiér v domě na Klatovské 12 patří podle něj mezi ty nejvýznamnější. "Dosahuje evropské kvality," říká Baxa.
"Loosovy interiéry jsou jednou z nejdůležitějších věcí, které tvoří evropský rozměr projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury. Vyplývá to i z reakcí zahraničních kolegů, cestovních kanceláří i novinářů," konstatoval programový ředitel společnosti Plzeň 2015 Jiří Sulženko.
Loosovy interiéry v Plzni mohou být podle něj pro cestovní ruch magnetem. Podobně jako Pražský hrad pro hlavní město.
"Plánujeme do nich umístit řadu akcí, v květnu to bude například Noc literatury, kterou pořádáme ve spolupráci s Českými centry letos v Plzni vůbec poprvé. Podobně zaměřených i dalších událostí bude přibývat a já pevně doufám, že se v průběhu příštího roku bude veřejnost moci podívat i do ostatních interiérů," podotkl Jiří Sulženko.
V Plzni se opravují i další Loosovy interiéry. Do poloviny června by měla být dokončena rekonstrukce bytu v Bendově ulici 10, Západočeská galerie pracuje i na opravě krajem vlastněného objektu v Klatovské ulici 110, kde chce vybudovat Centrum pro výzkum architektury 19. a 20. století. Město do oprav Loosových interiérů investuje částky v řádech milionů korun.
