Je to na první pohled absurdní otázka. Ale atletika ji opět musí brát velmi vážně: Pokud sportujete s protézou, jste tím zvýhodněný? Po světoznámém případu běžce Oscara Pistoriuse, který závodil se zdravými i na olympiádě v Londýně, je tu další kauza. Zatím ne tak zvučná, ale co do následků možná ještě závažnější. Německý dálkař Markus Rehm skočil na národním šampionátu 824 centimetrů, čímž zvládl limit pro blížící se mistrovství Evropy.
Jenže do Curychu neodletí.
„Máme vážné pochybnosti o tom, zda lze srovnávat skákání s protézou a s lidským kloubem,“ uvedl šéf německé atletiky Clemens Prokop jako vysvětlení, proč i přes splněný limit Rehma do výpravy nenominují. 26letý Rehm, který přišel o pravou nohu pod kolenem ve čtrnácti po úrazu při wakeboardingu, reagoval dle očekávání. „Je to zklamání,“ uvedl s tím, že se bude bránit a chce, aby případ (vy)řešila Mezinárodní atletická federace IAAF.
A tady je to právě zajímavé. Proč jméno Markuse Rehma může být pro atletické dějiny zásadní. Kromě něho se totiž na IAAF obrací i německý svaz. S jasným vzkazem: „Mělo by být jednou provždy dáno, jak vlastně znějí pravidla,“ řekl Prokop.
Když se řešil Pistorius, vědci pečlivě zkoumali a rozebírali jeho pohyb, v čem mu protézy pomáhají, a v čem naopak škodí. Soudilo se však, že jde o ojedinělý případ. Jednou – a dost. Rehmův skok do nečekané dálky ukázal, že to bude těžší.
„Pokud se už jednou řešil precedens s Pistoriusem a IAAF přijala určité stanovisko, měli bychom se držet prvního verdiktu,“ řekl MF DNES ředitel atletického svazu František Fojt. Jenže i on cítí, že případ může mít jemné nuance. „Nepamatuju si, že by v Česku podobná situace nastala. Je těžké říci, jaký vliv protéza má při skoku do dálky a jaký rozdíl to může být proti běhu,“ zamýšlí se Fojt.
V hledání jednoznačného verdiktu tápe i Německo. Komentáře nabízejí protichůdné myšlenky. Třeba: „Svaz prohrál, Rehm vítězí.“ Jinde naopak zní: „Správné rozhodnutí. Výsledky postižených a zdravých atletů se nedají srovnávat.“
Spiegel označuje už sám Rehmův start na německém šampionátu za svého druhu experiment. I František Fojt soudí, že se věci mohou změnit. „Otázkou je, jak se podobné případy budou řešit v budoucnu, pokud by jich třeba přibývalo,“ říká.
Pak by nemuselo platit to, čím může argumentovat Rehm: Povolili jste to Pistoriusovi, povolte to i mně. „Třeba by se s dalšími kauzami mohl trend obrátit,“ přemýšlí Fojt. Tedy že by atletika sportovce s protézami na velké akce už nepouštěla.
Rehm nyní může jen čekat. Jeho skokem všechno teprve začalo.
