„Jde o dokončení rozsáhlé modernizace jedné ze dvou našich koksárenských baterií, která si vyžádala náklady 1,2 miliardy korun, a řadí se tak k nejvýznamnějším investicím hutě do obnovy technologií v posledních letech,“ řekl místopředseda dozorčí rady hutě Ján Moder.
Baterie byla odstavena v polovině srpna loňského roku, po třiadvaceti letech provozu. Poté byla rozebrána a postavena znovu.
„Nosnou částí modernizace je zbrusu nová vyzdívka koksárenské baterie. Vyžádala si 10 tisíc tun žáruvzdorného materiálu, který nyní tvoří 72 komor,“ uvedla mluvčí třineckých železáren Petra Jurásková.
„V jedné komoře vzniká ze 17 tun kvalitního upěchovaného uhlí 12,5 tuny suchého koksu. Celý proces trvá při teplotě přes 1 200 stupňů Celsia asi 21 hodin,“ dodala.
Třinec se tak stává, co se týče dodávek koksu do vysokých pecí, soběstačnou firmou.
Návratnost je dva roky
„Jde i o ekonomický přínos, jedna taková baterie nám ročně ušetří zhruba 600 milionů korun, v praxi to znamená návratnost dva roky,“ přiblížil jeden z přínosů rekonstrukce generální ředitel Třineckých železáren Jan Czudek.
„A rekonstrukce pomůže i ekologii, nová koksovací baterie splňuje nejvyšší požadavky, koks se vytlačuje do vozu s odsáváním, takže plyn vznikající při styku uhlí se žhavou stěnou komory je zachycen a vyčištěn. Do vzduchu jde vlastně jen pára,“ dodal.
Další ekonomický přínos huti přináší i plyn, který při výrobě koksu vzniká. Huť jej využije ve svých dalších provozech.
Modernizace koksárenské baterie není poslední investicí v tomto směru. Třinečtí se chystají i na případné ukončení těžby uhlí v OKD, kde například to z Paskova patří k nejkvalitnějším na trhu.
„Paskovské uhlí je skutečně jedno z nejlepších na trhu, ale používáme jej spíše jako třešinku na dortu, abychom dosáhli co nejlepší kvality koksu,“ vysvětluje generální ředitel.
Obě koksovny třineckých železáren, stejně jako podobná zařízení v okolí, nepotřebují k výrobě jen koksovatelné uhlí, kvůli úsporám se míchá i s energetickým uhlím, určeným hlavně pro spalování v kotlích.
„Umíme vyrobit i koks z hnědého uhlí,“ přiznává Czudek. „Ale primární surovinou je samozřejmě uhlí černé. My se na konec těžby v OKD samozřejmě připravujeme. Nevíme, jestli přijde za pět nebo za deset let, ale je jasné, že jednou přijde. Proto chystáme na příští rok také výstavbu menší pece, ve které budeme testovat vlastnosti uhlí od dodavatelů od nás i ze zahraničí, abychom vždy dokázali namíchat tu správnou směs na výrobu koksu.“
Koks se v Třinci vyrábí od roku 1962. Vedle zdejší koksovny se v kraji koks vyrábí ještě v ostravské společnosti ArcelorMittal nebo ve společnosti OKK Koksovny, patřící původně OKD. Společnost koks vyrábí v koksovně Svoboda v Ostravě.
