Na nedávném veletrhu drážní techniky Czech Raildays Ostrava odborníci zmiňovali Slovenskou strelu mnohokrát.
Mezi exponáty se totiž skvěl podobný vůz Stříbrný šíp z produkce ČKD, který se podařilo zrenovovat tak, že znovu mohl vyjet na koleje (podrobněji zde).
Naopak tatrovácká kráska pořád stojí před kopřivnickým muzeem a na mnoha místech rezaví. „Stav Slovenské strely je však mnohem lepší, než v jakém byl Stříbrný šíp. Navíc k ní existuje veškerá dokumentace,“ konstatoval ředitel kopřivnického muzea Lumír Kaválek a přidal se kurátor sbírky Radim Zátopek: „Laikům se možná zdá, jak moc je Strela zchátralá, ale musí si uvědomit, že to je předválečný veterán. Rez pro restaurátory není zásadním problémem.“
Slovenská strela má letos výročí, právě před osmdesáti lety poprvé vyjela. A trasu mezi Prahou a Bratislavou zvládla za čtyři a čtvrt hodiny. To překonaly až spoje na začátku 21. století. A právě Slovenská strela po 2. světové válce vezla československou vládu na proces s nacistickými zločinci v Norimberku.
Slovenská strela
|
Zatímco dříve měla Tatra obrovské problémy sama se sebou a na rychlovlak neměli manažeři ani pomyšlení, noví vlastníci automobilky nechtějí unikát nechat napospas osudu.
„Tatra hodlá uvést Slovenskou strelu do provozuschopného stavu a vybudovat pro ni speciální prosklený objekt, ve kterém by byla vystavena,“ sdělil mluvčí Tatry Alexej Čírtek.
Doplnil, že se jedná o součást plánu na postavení nového tatrováckého muzea v Kopřivnici, a to v nyní prázdné hale někdejší slévárny. „Pavilon se Strelou by byl v sousedství muzea,“ dodal mluvčí Tatry.
Tatra proto uzavřela spojenectví s krajským úřadem, který chce požádat o dotaci 123 milionů korun. „Termín na podání máme zhruba do poloviny července, verdikt můžeme očekávat na přelomu roku,“ sdělil náměstek hejtmana Martin Sikora (ČSSD).
Teprve poté, pakliže dotační miliony budou k dispozici, vznikne harmonogram oprav.
Také se musí rozhodnout o míře záchranných prací. Nejlevněji by vyšla oprava pouze pláště rychlovlaku. Znatelně dráže pak i rekonstrukce interiérů. A na desítky milionů korun by se počítala generální rekonstrukce i s motory a vším technickým zařízením.
Interiér Slovenské strely v 30. letech minulého století a v současnosti.
„Určitě bych byl pro poslední variantu. Když už se někdo pustí do rekonstrukce, tak ať to je pořádně,“ poznamenal kurátor Zátopek.
Ředitel muzea Kaválek by také preferoval úplnou opravu, ale s případným návratem na koleje by byl opatrnější. „Současné požadavky na drážní provoz jsou takové, že by Slovenská strela musela dostat moderní techniku. A byla by to pak ještě Slovenská strela?“ ptá se.
Byl by proto pro variantu, aby opravený unikát sice mohl ukázkově jezdit desítky metrů po kolejích u nového muzea, ale rozhodně ne v plném železničním provozu.
