„V minulosti jsem se ocitl v podobné situaci, proto jsem se rozhodl těmto lidem v rámci svých možností nabídnout trochu zážitku a radosti,“ vysvětlil 46letý valcíř trub z Kunčiček u Bašky na Frýdecko-Místecku.
Do třiceti let amatérsky závodil na kole. Pak však začal mít obrovské problémy s koleny. „Nakonec to dopadlo tak, že lékaři mi už nějaké velké šance na vyléčení nedávali, snad jedině až po výměně čéšek,“ vzpomenul.
Vzhůru! |
S léky od bolesti se nesmířil a po čase si všiml, že když jde do kopce, stav kolen se zlepšuje.
Nové zálibě zcela propadl. Postupně si přidával jak vzdálenosti, tak i zátěž, a v jedenačtyřiceti letech vynesl na Sněžku půlmetrákovou bečku piva.
A nyní společně s dalšími šerpy ze skupiny nazvané Šikulové vynáší i tělesně postižené. „Nesmějí ale moc vážit, tak okolo padesáti, šedesáti kilogramů,“ usmál se Pácha a dodal, že se moc zájemců nehlásí. „Buď se stydí, nebo mají strach. Ale jedno i druhé je naprosto zbytečné. Nejdeme rychle a odpočíváme,“ uklidňoval.
Hendikepovaný je jištěný ve zvláštní sedačce na zádech šerpy, takže má dokonalý výhled.
Přesto i pro neseného není pochod jednoduchý. „Na začátku se hodně těší, ale občas mají strach. Například když jdeme v blízkosti rokle a oni jsou vlastně ještě kus nad zemí,“ popisuje.
Hned však dodal, že na vrcholu následuje euforie. „Lidé jsou naprosto nadšení a šťastní.“ Ještě loni si zájemci museli cestu zaplatit, letos ji ale díky sponzorům měli zdarma.
Pácha s kolegy tak například 10. srpna při setkání čtyř prezidentů čeká výšlap s vozíčkáři na Sněžku, o několik dnů později pomůže vynést tři hendikepované na Rysy.
Trénuje, když má čas. Sil a energie má zatím na rozdávání. Vždyť v zaměstnání nesedí nikde v kanceláři, ale pracuje v horké výhni válcovny trub ostravské huti ArcelorMittal. „Nenudím se, ale všechno mě baví.“
A jak dlouho Pácha plánuje věci a lidi vynášet na hory? „Dokud budu moci... A dokud mi to dovolí manželka,“ zasmál se.
