„Je to hrozné. Nemyslíte vůbec na nic jiného než na sex. A i když máte několik styků za den, neuspokojí vás to. Chcete víc a víc a nepomáhá to. Ale už je to lepší, pomáhá mi psychoterapie,“ svěřila se redaktorce iDNES.cz žena s hypersexualitou, která si však přála zůstat vzhledem k citlivému tématu v anonymitě.
Nymfomanky neexistují. Hypersexuálka může skončit v invalidním důchodu |
Kompulsivní porucha sexuálního chování je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) charakterizována jako trvalý stav selhávání kontroly intenzivních sexuálních impulzů, které vedou k opakovanému sexuálnímu chování.
„Hypersexualitu je velmi těžké definovat. Nemáme přesně stanoveno, co je v sexuálním životě normou. V některé literatuře je uvedeno, že hypersexualita je pouze formou variace normální sexuality,“ řekla iDNES.cz psycholožka Laura Janáčková z Institutu partnerských vztahů.
Výmluva pro slavné?
Novinkou je, že Světová zdravotnická organizace v červenci připsala nutkavé sexuální chování na Mezinárodní seznam nemocí ICD-11, kde ho zařadila mezi duševní poruchy. Co to bude znamenat pro lidi s hypersexualitou?
„Toto označení jim nepřinese žádnou změnu, pro mediálně známé osobnosti to může nicméně fungovat jako alibi,“ varuje Janáčková. Organizace nicméně upozornila, že hypersexualita coby nemoc nemůže být nástroj pro omlouvání znásilnění či sexuálního obtěžování.
Prostituce už není tak riziková, jak bývala, říká sexuolog Petr Weiss |
Podle WHO může změna pomoci výzkumu této nemoci. Dosud totiž neexistují žádné studie, které by dokumentovaly lidi, kteří jí trpí. Podle CNN však některé regionální výzkumy odhadují, že by se hypersexualita mohla týkat asi pěti procent populace.
Dosud se debata kolem hypersexuality točila především kolem toho, zda se jedná jednoduše o závislost. „Odborníci si pokládají otázky, zda nutkavá sexuální aktivita vůbec může být závislost. Protože neexistuje substance, na které by vznikala. Někteří vědci však tvrdí, že opakované sexuální chování mění funkci mozku,“ řekl pro CNN Timothy Fong, klinický profesor psychiatrie na Kalifornské univerzitě v Los Angeles.
Podle sexuologa Petra Weisse to závislost není. „Nemůžeme to označit za závislost. Závislost je substanční, tedy na nějaké látce, což v případě hypersexuality říct nemůžeme,“ řekl redakci iDNES.cz.
Jak utlumit pudy
Příčin hypersexuality může být více. „U někoho je biologická, vrozená, u jiného psychického či neurotického původu. Léčba může trvat měsíce i roky,“ říká Janáčková. „Pokud je hypersexualita hormonálního původu a u muže se vyskytuje nadbytek testosteronu, lze sexuální potřebu utlumit antiandrogeny. U žen tuto možnost nemáme, u žen je účinná psychoterapie,“ vysvětluje Weiss.
Nutkavé sexuální chování je ve většině případů vyvoláno vtíravými myšlenkami, které se stávají únikem od problémů, kompenzací nízké sebedůvěry nebo osobní nespokojenosti. „U člověka s touto poruchou také často dochází k častým změnám nálad, což způsobuje problémy s okolím. Dalším problémem může být nedostatečné soustředění a koncentrace v pracovním životě,“ popisuje život s hypersexualitou Janáčková.
„Někteří lidé si hledají partnera s podobným problémem, jiní abstinují,“ dodal k řešení problému s nadměrnou chutí k sexu Weiss.
