Můžete si o ní myslet, co chcete, ale zpěvačka Björk pocházející z islandského Reykjavíku zkrátka stojí za pozornost. Před dvěma týdny oslavila vstup do druhé padesátky, ale stále popírá jakékoliv stereotypy a škatulky. V hudbě i v módě. Plynule přechází z jednoho stylu do druhého a během chvíle se dokáže proměnit z roztomilé dívky v androgenní mimozemšťanku. Její vzhled je stejně nevyzpytatelný a podmanivý jako její hudba.
A jsou tací, kteří tvrdí, že by outfity módních hvězd nemohly nikdy být tak šílené nebýt právě jí. „Když si na sebe nějaká začínají hvězda vezme šaty ze syrového masa nebo podobně bizarní kousek, měla by poděkovat Björk. Byla to totiž ona, která odstartovala myšlenku nahodilého experimentování s outfity, které posunují hranice hudby a s nimi i ruku v ruce hranice módy,“ vyjádřila se redaktorka amerického on-line magazínu Allison Davisová.
Punkové osmdesátky
Kariéru odstartovala ve dvanácti letech, když natočila své první samostatné album islandských lidových písní. O tři roky později opustila školu a dala se na punk. Vystřídala několik kapel, jejichž názvy by se neměly vyslovovat před desátou večer. V roce 1986 si založila skupinu The Sugarcubes, která byla charakteristická uječeností a řízností a definovala tak i zpěvaččin tehdejší punkový minimalistický styl. Barevné punčocháče a krátké šaty či trička.
Její sólo kariéra vykrystalizovala až během let devadesátých a váže se především k albumům Debut, Post a Homogenic. Právě tehdy posunula limity vizuálního vnímání prostřednictvím svých videoklipů a kostýmů, které odrážely její nesourodý elektronický styl. Odkazovaly k hudebnímu žánru rave, hippie a také sci-fi. Byla schopná si na sebe obléci téměř jakýkoliv model, čím barevnější a neobvyklejší, tím lepší. A vrstvila. Cokoliv na cokoliv.
„Měla mnoho současníků, ale žádný z nich nepřinesl takový surrealistický mišmaš stylů. Dokázala na sebe navěšet podivnou kombinaci japonských bot na platformě, bílých punčocháčů a roztřepených džínů. Na první pohled to mohlo vypadat jako náhodná skladba hadrů z levného obchodu. Björk s tím ale klidně mohla vyrazit na červený koberec,“ napsal o ní americký Vogue.
Ikonická labuť
Zpěvačka byla jedním z prvních fanoušků Martina Margiela, Waltera Van Beirendoncka a Alexandera McQueena. Na začátkem nového milénia se pustila do spolupráce s módním průmyslem. Spolupracovala dokonce i na obalech alb a na dekorativních knihách (coffe-table) s uhlazenou francouzskou firmou M/M z Paříže a módním fotografy Inez a Vidnoodh.
Do tohoto období spadají dnes již legendární šaty nazvané Labuť od makedonského návrháře Marjana Pejoského, které na sebe oblékla při předávání Oscarů v roce 2001. Vypadaly, jako by pták seděl zpěvačce přímo za krkem. Model byl v té době označen za jeden z nejhorších v historii a uznání se mu dostalo až více než dekádu později. Dnes jsou na internetu dokonce i návody, jak si takové šaty svépomocí vyrobit.
