Podobný návrh předložil už téměř před deseti lety někdejší ministr zdravotnictví Topolánkovy vlády Tomáš Julínek. Lidovci, kteří tehdy byli v koaličním kabinetu, se postavili důrazně proti. Záměr tak ze zdravotnické reformy vypadl.
V současnosti jej znovu otevřela odborná komise, která chystá opatření ke zvýšení porodnosti a na podporu rodin (více čtěte zde). Nepočítá ovšem s tím, že by se takto výrazná změna stihla prosadit ještě v současném volebním období. Cílem je prý spíše otevřít diskusi.
Podporu návrhu, aby ženy mohly podstoupit umělé oplodnění bez souhlasu muže (nyní je k zákroku na klinice potřeba i podpis partnera), vyjádřila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD), jejíž resort koncepci rodinné politiky chystá. Své argumenty proti návrhu vysvětlila poslankyně Markéta Adamová (TOP 09).
PRO Bojujeme o každé dítě. Pomozme ženám, které ho chtějí
Porodnost v České republice klesá a v současnosti bojujeme skutečně o každé narozené dítě. Domnívám se proto, že bychom měli pomoci každé ženě, která se rozhodne a dítě opravdu chce. Ráda bych mimochodem upozornila na statistická data, podle nichž se v roce 2014 pomocí umělého oplodnění narodily čtyři tisíce dětí, ale zároveň bylo provedeno více než pětkrát tolik umělých přerušení těhotenství.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová
S názorem, že možnost umělého oplodnění bez souhlasu partnera ohrozí tradiční rodinu nesouhlasím - již dnes mnoho dětí vyrůstá v rodinách samoživitelek a samoživitelů. Argument, že pro dítě je dobré mít oba rodiče, je jistě relevantní. Nicméně to, že máte dítě s partnerem nebo manželem, dnes vůbec neznamená, že ho s ním také vychováte. I tak můžete skončit jako chudá samoživitelka, která má „na krku“ děti, jejichž otec neplatí výživné. A naopak, pokud žena počne dítě sama pomocí umělého oplodnění, neznamená to ještě, že s ním sama i zůstane.
V roce 2013 se rozvedla manželství, v nichž žilo celkem více než 24 tisíc nezletilých dětí. Celkem žilo v neúplných rodinách téměř 405 tisíc dětí, což bylo asi 23 procent ze všech dětí. V tomtéž roce bylo téměř 11 tisíc lidí odsouzeno pro neplacení výživného.
Realita je přitom taková, že ženy, které chtějí podstoupit umělé oplodnění, jsou obvykle vzdělané a mají dostatečné příjmy. Když se žena odhodlá podstoupit umělé oplodnění - není to jednoduchý proces, tak pravděpodobně ví i to, že dítě uživí.
Navíc současná právní úprava, která vyžaduje souhlas partnera, se stejně obchází tak, že se nezadaná žena jednoduše domluví s kamarádem, který na klinice vystupuje jako její partner a souhlas podepíše.
Uvedu osobní zkušenost mé kamarádky, které lékaři před lety řekli, že kvůli zdravotním problémům bude mít velké problémy s otěhotněním, a že pokud chce mít vůbec někdy dítě, tak by ho měla počít co nejdříve pomocí umělého oplodnění. Ona tehdy neměla vážný vztah, přemluvila proto kluka, se kterým krátce chodila, aby jí souhlas podepsal. Odpřisáhla mu přitom, že po něm nikdy nebude nic chtít. On dítě ze začátku ani nechtěl vidět, ale když začala žít s jiným partnerem, tak se začal dítěte domáhat a několik let z toho měli peklo. Kdyby tenkrát podpis nepotřebovala, bylo by to pro všechny mnohem jednodušší.
Nakonec bych ještě ráda podotkla, že návrh na umělé oplodnění bez souhlasu partnera není nijak inovativní. Platí už v celé řadě evropských zemí, ale také například v Izraeli, který je výrazně náboženskou zemí. V Izraeli nejsou povoleny například ani civilní sňatky, umělé oplodnění tam přitom je umožněno absolutně všem - i lesbickým párům nebo neprovdaným ženám bez souhlasu partnera, protože jim záleží na každém dítěti.
PROTI K reprodukci je potřeba žena a muž. Podporujme rodiny
Tímto návrhem by stát dal najevo, jaká je jeho pozice vůči rodinám - že od počátku mohou vznikat rodiny, které jsou neúplné. Já se ovšem domnívám, že v zájmu státu by mělo být zejména chránit rodiny před rozpadem.
Poslankyně Markéta Adamová (TOP09)
Je pravda, že v této oblasti vládne v současnosti v České republice ne zcela příznivá situace - asi polovina manželství se rozpadá, a vznikají tak neúplné rodiny. A my místo toho, abychom se snažili tuto problematiku nějakým způsobem řešit a účinně předcházet rozpadům vztahů, aby co nejméně dětí muselo vyrůstat v neúplných rodinách, dáváme signál, že nám to nevadí, a že neúplných rodin může být ještě více. Myslím si, že stát by se takovýmto směrem ubírat neměl.
Může se sice zdát, že je to cesta ke zvýšení porodnosti, ale i v této problematice bychom měli dát najevo, jakým hodnotám přikládáme větší důraz. Měli bychom podporovat úplné rodiny a snažit se o sanaci těch, které jsou v nějakých potížích. Navíc se opravdu nedá očekávat, že by umělé oplodnění bez souhlasu partnera bylo nějakým zázračným lékem na zvýšení porodnosti.
Nabízí se také otázka, jestli by tento krok nevedl k tomu, že o stejný nárok budou usilovat i singl muži nebo muži v homosexuálním vztahu. Umožníme pak i jim, aby nějakým způsobem pomocí reprodukční medicíny měli děti? Myslím si, že to je otázka, která by se tím otevřela.
K reprodukci jsou zkrátka potřeba žena i muž, a pokud se páru nedaří zplodit potomka přirozenou cestou, umí dnešní medicína pomoci. Založení rodiny však není pouze o samotném početí. Rození nového života bychom měli směřovat do co nejlepších podmínek. A myslím, že model úplné rodiny je prověřen dostatečně dlouho na to, abychom ho za nejlepší mohli považovat.
Nesouhlasím také s návrhem zvýšit věkovou hranici pro možnost umělého oplodnění. Dali bychom tím signál, že je normální odkládat mateřství. Přitom víme, že z biologického hlediska je pro ženu i dítě dobré, aby se ten věk příliš nezvyšoval, zvláště pro prvorodičku. Medicína nám to sice umožňuje, ale nemyslím si, že by to měl podporovat stát tím, že tyto pokusy bude platit. Myslím si, že správnou cestou by bylo už v rámci vzdělávání na školách vytvářet povědomí o rizicích, která jsou s odkládáním mateřství spojena.
Souhlasíte, aby žena mohla podstoupit umělé oplodnění bez souhlasu partnera?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 14. července 2016. Anketa je uzavřena.
