Chronickou potravinovou intolerancí podle odborníků trpí stovky milionů lidí po celém světě. Přitom se může projevovat poměrně „nenápadně“, třeba právě jako migrény, kožní vyrážky, průjmy nebo obezitou.
„Pokud trpíte některým z uvedených onemocnění, je možné, že na jeho vzniku a udržování se podílí i potravinová intolerance. Je obvyklé, že se vyskytuje i více obtíží současně,“ konstatuje doktor Martin Nouza, přední odborník na imunologii.
Experti připomínají, že mnozí lidé mylně pokládají potravinovou intoleranci za alergii, byť jsou projevy mnohdy hodně podobné. Lidé by každopádně měli vyhledat pomoc imunologa.
„Při alergické reakci dochází k tvorbě protilátek IgE, které způsobují rychlý nástup symptomů, jako jsou kožní vyrážky, otoky, obtíže s dýcháním nebo anafylaktický šok. U potravinové intolerance se tvoří protilátky IgG a projev je podstatně mírnější s nástupem několika hodin až dnů,“ řekl iDNES.cz známý výživový specialista Petr Havlíček.
Dodal, že projevy potravinové nesnášenlivosti není tak jednoduché odhalit, jsou méně jednoznačné, o to více záludné.
Test odhalí více než 200 protilátek
Imunolog Nouza uvedl, že moderní postupy umožňují IgG protilátky objevit a následnou dietou s vyloučením problematických potravin lze v mnoha případech výrazně zlepšit zdravotní stav pacienta.
„V současné době jsme schopni detekovat během jednoho krevního vyšetření více než dvě stě specifických IgG protilátek proti potravinám,“ poznamenal Nouza.
Test protilátek v krvi je podle Petra Havlíčka jedinou vhodnou metodou. Velmi důležitá je také správná interpretace výsledku, a to především u pacientů, kteří trpí vícero intolerancemi.
Co může způsobovat nesnášenlivost potravin - Akné - Bolesti břicha, hlavy a kloubů - Častá nemocnost - Deprese - Gastritida - Hyperaktivita - Chronický únavový syndrom - Idiopatické střevní záněty - Kožní vyrážky - Nadváha - Nadýmání - Neplodnost - Poruchy spánku - Únava - Zácpa Zdroj: www.imunologie.cz |
„V současné době testy na intolerance potravin bohužel nejsou hrazeny pojišťovnou. V rámci zdravotnických zařízení jsme tedy samoplátci. Test neposkytují ale jen zdravotnická zařízení. Cena se obvykle pohybuje podle počtu testovaných potravin od 5 do 15 tisíc korun. Na trhu najdeme i sady pro domácí testování, jejich použití ale nedoporučuji. Přesnost výsledku se odvíjí především od zpracování vzorku, což se doma laikovi nemusí vždy povést,“ upozornil Havlíček.
Pohovor s pacientem
Podle lékařů může mít zásadní význam i pohovor s pacientem, při němž je možné „vypátrat“ důležité okolnosti, které následně vedou ke správné diagnóze. Nejčastější je laktózová intolerance.
Ta může být vrozená, daná genetickou poruchou, nebo získaná při poškození střeva například akutním či chronickým zánětlivým onemocněním. Vrozeným deficitem laktázy trpí v Evropě zhruba dvě až deset procent populace, u indiánských či černošských etnik je to ještě daleko častější.
Laktózová intolerance se obvykle projevuje bolestmi břicha, nadýmáním nebo průjmy. Při laktózové intoleranci lze vyšetřit pH stolice, hladinu krevního cukru po podání laktózy či vodíkový dechový test, při histaminové intoleranci i aktivitu enzymu degradujícího histamin.
Nejpřínosnější je eliminačně – expoziční test s podezřelou potravinou, tedy vyloučení dané potraviny ze stravy a po určité době její znovuzavedení, kdy se sleduje, zda má pacient typické obtíže.
Podle Petra Havlíčka se sice doporučuje pacientům omezit nebo zcela vyloučit problematické potraviny, a to podle závažnosti jejich intolerance, někdy to ovšem může být těžko splnitelné.
Šílíte z lepku?Preventivní bezlepková dieta ale před alergií neochrání  |
„Pokud je problematických potravin hodně, často není možné vyloučit všechny. Díky stupnici koncentrace protilátek ale víme, které jsou ty nejzávažnější, a díky tomu také výběr potravin ještě upřesňujeme,“ vysvětlil Havlíček.
Třeba u pacientů s intolerancí na mléko obvykle stačí jen omezit pití mléka, malé množství či mléčné výrobky nejsou problém. V dospělém věku, kdy je strava pestrá, lidem mléko a jeho výživové hodnoty nescházejí. Je ale třeba dbát na dostatek vápníku a bílkovin ve stravě. U dětí je laktózová intolerance mnohem vzácnější.
Vzhledem k tomu, že intolerance jsou často vrozené, jde o poruchu celoživotní. To potvrzuje i Petr Havlíček, i když uznává, že se neprojeví zásadní potíže, pokud si pacient „zakázanou“ potravinu občas dopřeje.
„Podstata je především v dlouhodobém omezení potravin, které netolerujeme, abychom zabránili rozvoji chorobných procesů v organismu, a tak výrazně zlepšili svůj zdravotní stav,“ dodal Havlíček.
