Pavla chtěla porodit doma už první dítě. Vše ale nakonec dopadlo jinak, dostala bolesti a po kontrole v porodním domě ji porodní asistentky nechaly převést do nemocnice - syn se totiž začal chystat na svět šest týdnů před termínem. Pavla si prožila porod dlouhý čtyřiadvacet hodin, navíc ve sterilním pokoji, kde byla pouze postel.
„Celý porod proběhl bez zásahu, až na to, ze Aryonovi přes naše námitky okamžitě přestřihli pupečník a po krátké resuscitaci ho odvezli na novorozeneckou JIP, kde byl do rána v inkubátoru. Teď už se to v té stejné nemocnici dělá jinak, čeká se, až placenta dotepe a dá se tak miminku víc času na první nádech,“ popisuje Pavla, která byla spokojená s porodní asistentkou, svou dulou i podporou Marka.
Prvních pár dní po porodu ale bylo pro rodiče velmi stresující, protože Pavlu po třech dnech z nemocnice propustili a museli tam za synem docházet z domova. Aryona propustili domů po deseti dnech, když se naučil krmit z prsu.
I u druhého porodu byla rozhodnutá rodit doma, s manželem Markem proto posunuli stěhování do České republiky až po narození druhého potomka. Rozhodnutí předcházel dlouhý výzkum, hodně diskuzí a knih. Prostředí, kde se žena cítí v bezpečí, šťastná a může se uvolnit, je podle Pavliných poznatků nápomocné hladkému průběhu porodu, který tak může být méně bolestivý, rychlejší a vede k méně zásahům.
Proč porod doma?
„Některé otázky jsme byli probrat i s lékařkou v nemocnici. U domácího porodu je podle statistik méně zásahů a méně zásahů znamená lepší kvalitu života. Žijeme v době, kdy se na jednu stranu dokážeme lehce vypořádat s nemocemi, na které se dříve umíralo, na druhou stranu je zdraví naší civilizace horší, než kdy bylo, vidíme epidemie problémů jako alergie, astma, rakovina. Já neříkám, že za tohle může způsob porodu, je to souhrn mnoha faktorů a pro mě je důležité dát svým dětem co nejlepší možný začátek. V Anglii není porod doma více riskantní než v nemocnici, porodní asistentky jsou podporované státem a mají vybavení potřebné ke zvládnutí běžných komplikací. A pokud se vyskytnou nějaké indikace, že něco není v pořádku, následuje převoz do nemocnice,“ popisuje zahraniční praxi Pavla.
Domácí porody |
Pro domácí porod druhého dítěte si Pavla připravila porodní bazének, vše proběhlo až nečekaně rychle. Mark a jeho sestra, kteří dohlíželi, aby měla Pavla vše, co potřebuje, sice byli trochu v šoku z rychlosti porodu, ale podle Pavly si zachovaly chladnou hlavu a zvládli to na výbornou.
„Kontrakce začaly, když Mark dával Aryona spát, a než přišel za mnou, už jsem byla ve vaně. Běžel napouštět bazén, což měl nazkoušené, takže to netrvalo dlouho, ale protože jsem si napustila vanu, došla nám horká voda. Měla jsem jasno v tom, co se se mnou a miminkem děje a vlastně jsem nepotřebovala žádnou „porodní asistenci“, zvládla jsem to sama.“
Porodní asistentka u porodu byla, dula s další asistentkou ale nestihly ani přijet, protože Pavla již po hodině a půl od první kontrakce porodila syna Enkiho v ještě poloprázdném bazénku. Kromě porodní asistentky a rodiny byl u porodu přítomen i štáb dokumentárního seriálu Čtyři v tom. Pavla ale podle svých slov ostatní vůbec nevnímala, byla plně soustředěná na porod a dítě. Velmi důležité pro ni bylo, že jí dítě nikdo nebral a neodnášel a mohla s ním být nepřerušovaně, což po prvním porodu nešlo.
Pro Pavlu byl porod úžasný zážitek, i když byl překotný. „My to máme v rodině, já se také narodila hodně rychle, ale štěstí přeje připraveným a já těch příprav dělala hodně. Jóga, relaxace, masáže hráze... Když se blížil termín, tak jsme se s Markem často mazlili, abych měla hodně oxytocinu, sex je výborná příprava před porodem,“ sděluje své tipy na rychlý porod dvojnásobná matka.
Nyní se Pavla s Markem, Aryonem i malým Enkim přestěhovali do Česka a postupně pracují na svém snu - stavbě energeticky nezávislého domku podle Markova návrhu a budování zahrady.Oba se totiž zajímají o permakulturu, Pavla se živí prodejem zavařenin a čatní z volně rostoucích bylin a ovoce.
Dalšího potomka nevylučují, a pokud by Pavla byla zdravá, ráda by opět rodila v domácím prostředí.
„Doufám, že pokud bych znovu rodila, tak už bude stát poskytovat ženám v Česku adekvátní zdravotní péči, ať už se rozhodnou rodit kdekoliv, anebo že tu alespoň budou porodní domy vedené porodními asistentkami. Porod v péči lékaře bych volila jedině, pokud by to bylo nezbytné,“ přemítá Pavla.
