1. Zapomeňte na své ideály
Jsou jen vaše. Myslíte si, že by vaše dcera měla hrát na klavír, stát se baletkou nebo mít samé jedničky, protože je to důležité pro její budoucnost? Máte na to právo. Ale ona má o svém volném čase (a později o své budoucnosti, což je psychicky ještě náročnější) jinou představu.
Snažíte se jí vnutit tu svou? Tím ze vztahu mezi vámi uděláte minové pole. Budete pořád dokola přikazovat a zakazovat, co má a co nemá dělat. A ona se tomu bude bránit. Myslíte si, že vaše dcera je příliš malá, aby se jí to týkalo? Tak myslete znovu.
2. Mluvte spolu
Nejvíce vám dokáže ublížit člověk, který je vám nejbližší. O matkách a dcerách to platí na sto procent. Často po sobě házejí vzteklými slovy, které by si nikomu jinému říct nedovolily.
Co všechno může vztah mezi matkou a dcerou pokazit? A jak tomu předejít? Čtěte už zítra v magazínu MF DNES Rodina DNES.  |
Podle psychologů je příčina často v nedostatku komunikace. Znáte se od jejího narození, a tak máte pocit, že o sobě všechno víte a ještě k tomu předpokládáte, že ona ví všechno o vás. Ale to je omyl. Ani jedna z vás neumí číst myšlenky.
Nepřišla dcera hned ze školy domů a nedala vám o tom vědět? Nekřičte na ni, že je nezodpovědná, a neslibujte jí domácí vězení na dva měsíce dopředu. Zeptejte se, co se stalo, a vysvětlete jí, že jste se o ni měla strach a že vám má příště dát vědět, až se zapovídá s kamarádkou.
3. Opravdu jí naslouchejte
Mluvit spolu je první krok. Co dál? Nepředpokládejte, že rozumíte všemu, co vaše dcera říká. Na sto procent to tak nebude. Právě proto, že si myslíte, jak dobře ji znáte, si její slova snadno „přeložíte“ podle svého.
4. Konflikty řešte rychle
To je základní princip každého fungujícího vztahu, nejen toho mezi matkou a dcerou. Když spolu žijí dva lidé, konflikty jsou nevyhnutelné. Čím déle doutnají, tím obtížněji se hasí. Navíc je tu velká pravděpodobnost, že tento způsob (ne)řešení problémů dcera přenese i do své budoucí rodiny. A to není dobrý základ pro spokojený život.
5. Představte si sebe na jejím místě
Jednou jsem četla článek, ve kterém autor přirovnával empatii k záběru širokoúhlým objektivem. Na fotce z běžného fotoaparátu vidíte z reality jen kousek. Panoramatický záběr vám dá mnohem lepší představu o tom, na co se díváte. A to vždycky pomůže.
6. Učte se odpouštět
Odpustit neznamená říct, že je všechno v pořádku. Neznamená to v zájmu klidné domácnosti všechno přetrpět a překousnout. Přesto je to klíč ke zdravému vztahu mezi matkou a dcerou. Z odpuštění vždy více získá ten, kdo odpouští.
7. Dejte jí prostor
Každé dítě si musí vybudovat svou vlastní identitu. Někdy mají dcery pocit, že se kvůli tomu musí od matky úplně odstřihnout. Jindy na své matky spoléhají až do dospělosti. Ani jeden z těchto extrémů není zdravý.
Jak jim pomoci, aby udržely rovnováhu mezi potřebou mít vás nablízku a potřebou být sama sebou? Dejte jí prostor pro vlastní rozhodnutí. Ať se za pár let nepřistihnete, jak třicetileté dceři říkáte, že si má jít umýt ruce.
8. Respektujte ji, když nesouhlasí
I když jsou si matka s dcerou hodně blízké, nejsou to dva stejní lidé. Že spolu v řadě věcí nesouhlasí, je normální. Začíná to při výběru oblečení do školky a končí to volbou partnera, práce a výchovou vnoučat. Co s tím?
Snažit se přesvědčit druhého člověka, že nemá pravdu, je nevděčná práce, a ve vztahu mezi matkou a dcerou to platí dvojnásob. Jednodušší a zdravější je přijmout fakt, že dcera má na „špatná“ rozhodnutí právo. A že s tím, jak poroste, jich bude přibývat.
9. Zapomeňte na minulost
V řadě rodin kazí atmosféru staré spory a křivdy. Jako zaseknutá deska se pořád vracejí ke stejným bolavým vzpomínkám. Lepší než utápět se v minulosti je soustředit se na přítomnost a získat z ní pro sebe co nejvíc.
10. Konflikty řešte samy
Spory mezi matkou a dcerou nepotřebují soudce ani rozhodčího. Zatáhnout do hádky tátu nebo dalšího sourozence tomu nepomůže. Konflikt se tím jen rozšíří na další území.
