Rozbor běhu: takhle to má vypadat

Na Martinovi je jednoznačně poznat, že si s během rozumí. Není třeba zkoumat videoukázku příliš dlouho, abychom mohli říci, že jeho kondiční běh je v předváděném tempu bez zásadních chyb.

Celkové držení těla je v linii s ideálem: dostatečný náklon trupu se vzpřímenou hlavou, mírný „běžecký luk“ v momentě odrazu (linie odrazové nohy, trupu, krku a hlavy je v mírném prohnutí). Práce dolních končetin je, co do rozsahu, v předváděném tempu též v pořádku. Krok není droben, běžec se snaží o vyšší zákop bérce, výška letové fáze je ideální a je doprovázena adekvátním vertikálním pohybem těžiště. To jsou pozitiva, která běh zefektivňují, obzvláště při vytrvalostních bězích ve vyšším tempu.

Horní končetiny běh rytmicky doprovázejí. Paže jsou v ramenním kloubu uvolněné úměrně rychlosti běhu. Rozsah pohybu je též v pořádku.

Martinův běh je na první pohled lehký a dynamický, a to oceňuji kladně zejména při Martinově somatotypu.

Plusy

držení trupu: mírný náklon vpřed

vzpřímené držení havy

přiměřený zákop a délka kroku

běžecký luk

rozsah práce horních končetin

Martin se ve svém dopise svěřil, že v minulosti jej neminuly zdravotní obtíže, spjaté více či méně se sportem, patní ostruha a vyhřezlá meziobratlová ploténka. To jsou ovšem záležitosti, které v jeho případě pravděpodobně nesouvisejí s technikou, jelikož v ukázce žádné anomálie nevidíme.

U patní ostruhy hrají role především faktory jako tělesné disproporce, míra zátěže, obuv, celkové držení těla a s nimi spjaté svalové dysbalance, genetická podmíněnost a další. U vyhřezlé ploténky je též hodně příčin. U Martina by mohla hrát roli větší tělesná váha s nadmírou fyzické zátěže, případně nedostatečně posílené svalstvo trupu a tělesného jádra.

Rozbor běhu

Videa zasílejte o délce alespoň třicet sekund. Pohled na běžce by měl být z více stran, nejlépe jeden z boku, druhý zpředu, každý z nich ideálně po oněch třicet vteřin. Apelujeme také na svižnější tempo běhu, při němž lze běh lépe technicky provést, při němž však též více vyniknou případné nedostatky či chyby v technice. Svá videa zasílejte na  [e-mail].

Dušan Erbs

Na závodní úrovni se věnuje atletice od sedmé třídy základní školy (od roku 1993), na výkonnostní úrovni pak od roku 1996. Vstoupil do týmu AC Pardubice, v němž působí dodnes. Soustředí se na střední a dlouhé tratě. Současně se plně věnuje dlouhým krosovým či silničním běhům na pět až patnáct kilometrů a dráhové atletice. Od roku 2003 je jeho druhým sportem canicross, je členem týmu SK Děti Severu.

Mimo jiné je mistrem České republiky v krosu, akademickým vicemistrem České republiky na 3000 metrů př., mistrem Evropy i světa v canicrossu.

Je licencovaným trenérem atletiky se specializací na běhy a absolventem magisterského studia se zaměřením na tělesnou výchovu, sport a biologii.

Nezapomeňte, že Rungo.cz je také na Facebooku!