Rozbor běhu: úsměv, chuť a energie. A pár drobných chybiček

Po delší době zde můžeme opět shlédnout video, z jehož běžeckého obsahu čiší energie a je o svižnějším tempu. Helena se to zkrátka nebojí, jak se říká, „rozbalit“. Prvním zhlédnutím se mi tento styl, u kterého Helena nešetří úsměvem (chválím radost z pohybu), zdál trochu neučesaný a uskákaný. Ale po dalších přehráváních i ve zpomaleném režimu musím konstatovat, že se mi tento běh i s chybičkami, které zde najdeme v technice a držení těla, vcelku líbí. Bude to asi zřejmě právě i tím, že běh není nikterak utahaný, působí radostným dojmem, ukázka je o rychlejším tempu běhu a je zde vidět poměrně velký rozsah pohybů dolních a horních končetin.

Dolní končetiny                                                                                               

Jak již bylo napsáno, Helena zde nešetří vložením energie do běžeckého pohybu. Tudíž zde vidíme adekvátní dlouhý krok se solidním zákopem bérce. Nikterak zde není krok droben, Helena si „jde“ vpřed pro odraz a můžeme vidět uvolněnost v celkovém pohybu dolních končetin.                                                                                 
Na co bych rád upozornil z hlediska jakéhosi negativa i ze zdravotního aspektu, je mírně podsazená pánev. Hýždě se pak dostávají více vzad. Z toho pak u Heleny plyne větší prohnutí v bedrech (je vidět v jednom momentu videoukázky), které vzniká po běžeckém náklonu trupu mírně vpřed, jenž je v pořádku. Ale nadměrnější prohýbání v bedrech s náklonem trupu vpřed, vede k přetížení bederní páteře a z toho by mohly plynout případné zdravotní komplikace. Tudíž Helena by se měla snažit o větší předsunutí pánve vpřed a mírně se „vytáhnout vzhůru“ v bedrech do běžeckého postavení. A to nejenom pamatovat si na to při samotném běhu, ale i v rámci doprovodných cvičení - posilovací cviky břišního a mezilopatkového svalstva, uvolnění - protažení bederní části zad, strečink prsních svalů aj.

Plusy a minusy

Negativa

• Mírně podsazená pánev a následné prohýbání v bedrech, drobné sezení v běžeckém postavení
• Neučesaný pohyb paží - mírná rotace a přílišná rozevlátost
• Křečovité sevření ruky (dlaně) a  následné křečovité držení předloktí

Pozitiva 

• Svižné podání běhu
• Přiměřený rozsah pohybu horních končetin v předozadním směru (švihová práce) 
• Odpovídající práce dolních končetin (délka kroku, odraz, zákop, výška letové fáze)
• Úsměv na rtech
  
  Náprava
  
• Správně technicky prováděná běžecká abeceda-pánev tlačit vpřed a vzhůru
• Zařadit k běhům svižné rovinky cca 100m s dbáním na správné držení těla a práci horních končetin (například zařadit po delších bězích na závěr)
• Mít na paměti při běhu pohyb paží a předloktí pouze v boční rovině a lokty více přiblížit k těl
• Doprovodná cvičení - posilovací cviky břišního a mezilopatkového svalstva, uvolnění - protažení bederní části zad, strečink prsních svalů

Horní končetiny                              

Rozsah pohybu je parádní. Na Helenu bych apeloval, aby si pohlídala levou paži (je lépe vidět v ukázce z tohoto úhlu na rozdíl od pravé), která má tendenci jít v určitých momentech mírně do rotace před tělo a pohyb tak uklidnila i směrem ven. Též by si běžkyně měla pamatovat na uvolněnější předloktí v průběhu celého běhu, které občas působí robotickým dojmem, možná plynoucím z přílišného křečovitého sevření ruky. Pokud nám jde o estetiku, upozorním na lokty příliš od těla a širší držení paží než by bylo třeba. Ovšem to jsou vše drobné připomínky k držení a práci horních končetin.

No tak zvesela do běhu jako Helena…

Poznámka k zasílaným videoukázkám Vašich běhů

Prosíme o zasílání videa o délce alespoň 30 sekund. Pohled na běžce by měl být z více stran-nejlépe jeden pohled z boku, druhý zpředu. Ideálně-30 sekund pohled na běžce z boku, 30 sekund pohled na běžce zpředu. Apelujeme také na svižnější tempo běhu, při kterém lze jednak běh lépe technicky provést, ale též více vyniknou případné nedostatky či chyby v technice. Tudíž tak lze lépe techniku běhu ve videoukázce hodnotit. Vaše videa zasílejte na [e-mail]

Dušan Erbs

Na závodní úrovni se věnuje atletice od sedmé třídy základní školy (od roku 1993), na výkonnostní úrovni pak od roku 1996. Vstoupil do týmu AC Pardubice, v němž působí dodnes. Soustředil se střední tratě a po opuštění dráhové atletiky se plně věnuje dlouhým krosovým či silničním tratím na pět až patnáct kilometrů.  Od roku 2003 je jeho druhým sportem canicross, je členem týmu SK Děti Severu.

Je mistrem České republiky v krosu v rámci České obce sokolské, mistrem Evropy i světa v canicrossu a je trenérem atletiky.

Mimo jíné vede každé pondělí Rungo atletický trénink