Odpovědi lékařky Aleny Bílkové najdete zde |
Ročně v Česku onemocní rakovinou prsu asi 6 500 žen a zemře jich 1 700, což je 4 až 5 úmrtí denně. I proto je důležitá prevence, která může zachránit život.
"Žádná žena si nemůže být jistá, že se jí toto onemocnění vyhne. Proto by ženy neměly screeningové mamografické vyšetření podceňovat. Rakovině prsu sice neumíme zabránit, ale dovedeme ji ve většině případů zavčasu diagnostikovat a v případě včasného záchytu i účinně léčit," říká Alena Bílková, vedoucí lékařka Mammacentra Zelený pruh.
V mladém věku není výskyt rakoviny prsu tak častý, ale je potřeba myslet na to, že i u mladých žen se toto onemocnění může vyskytnout. U dvacetiletých žen je jeho výskyt opravdu velmi vzácný, ale se zvyšujícím se věkem počty žen s tímto onemocněním stoupají, žen 30 až 40letých s tímto onemocněním postupně přibývá.
"Příčiny tohoto onemocnění jsou známé jen asi u 10 procent žen, které jsou nositelkami genového postižení. To se nazývá BRCA 1 či 2. Nositelky takovéto genové mutace mají velmi vysoké riziko vzniku rakoviny prsu, ale i vaječníků a i jiných orgánů," vysvětluje Bílková.
O lékařce Lékařka Alena Bílková MUDr. Alena Bílková, Ph.D. vystudovala 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. Celý život se věnuje radiodiagnostice. Mnoho let pracovala na mamografickém oddělení ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. Od roku 2012 je vedoucí lékařkou Mammacentra Zelený pruh. |
U velké většiny žen nejsou příčiny jednoznačně známé. Jsou vytipované různé rizikové faktory, které mohou pravděpodobnost vzniku rakoviny prsu zvyšovat. Patří sem vyšší věk, pozitivní rodinná anamnéza (onemocnění rakovinou prsu u žen v rodině), vliv ženských hormonů, stres, léčebné ozařování hrudníku v mladém věku, obezita, alkoholismus a také vlivy vnějšího prostředí, které souvisí se znečištěním životního prostředí a kontaminací potravin a vody různými chemickými látkami.
"Příčin bude ale asi více, nepůjde jen o jeden jediný rizikový faktor, ale kombinaci mnoha vnějších a vnitřních faktorů. Jednoznačnou příčinu vzniku rakoviny prsu tak nejsme schopni u většiny žen zatím určit," vysvětluje lékařka.
Začátky bývají bez příznaků
Často se ženy ptají, jak se rakovina prsu projevuje a jestli ji včas poznají. Na začátku onemocnění ale nemusí mít žena žádné příznaky.
"Až s postupem času, jak nádor roste a začíná se projevovat, se objevuje jeden příznak či kombinace více příznaků. V prsu bývá hmatná bulka, někdy se může ložisko vyklenovat nad povrch kůže, nebo je naopak na prsu patrné vtažení kůže nebo bradavky. Někdy dochází ke krvácení z bradavky. Kůže může být zarudlá a mít pomerančový vzhled. V pokročilých stadiích nádor může porušit kůži a na prsu se objeví mokvavá rána, která vznikla rozpadem nádoru. Někdy se prs naopak výrazně zmenšuje. Nádor prsu většinou nebolí. Příznakem pokročilého onemocnění bývají hmatné tuhé lymfatické uzliny v podpaží," uvádí doktorka Bílková.
A dodává, že u většiny nádorů zachycených v rámci screeningu tyto příznaky nebývají přítomné. Nádor je totiž většinou nehmatný a malý. Šance na vyléčení je tak velká.
25. listopadu 2009 |
Operace a vyšetření
Sledovat další díly na iDNES.tvSamovyšetření i mamograf
K vyšetření prsu se používají dvě základní vyšetřovací metody – mamograf a ultrazvuk. Jejich kombinace záleží na věku vyšetřované ženy a také na tom, zda jde žena na preventivní vyšetření nebo již přichází s nálezem v prsu.
V České republice je od roku 2002 pro ženy od 45 let k dispozici screeningový program nádorů prsu. Jeho cílem je včasný záchyt rakoviny. Screeningová mamografie je jednou za dva roky hrazená z veřejného zdravotního pojištění. U mladých žen do 40 let se jako preventivní metoda používá ultrazvukové vyšetření prsů včetně podpažních lymfatických uzlin.
Důležitou součástí prevence je i samovyšetření prsu, které by měla provádět každá žena jednou za měsíc (jak provádět samovyšetření, čtěte zde).
Úspěšnost léčby se zvyšuje
V posledních letech se účinnost léčby karcinomu prsu zvyšuje a je to dáno včasnou diagnostikou a také účinnými léčebnými metodami.
"Moderní chirurgické metody poskytují ženě co nejmenší zákroky při operační léčbě v oblasti prsu a podpažních uzlin. Ve většině případů je při operačním zákroku prs chirurgem zachován, odstranění prsu, tzv. ablace, se provádí v co nejmenší nutné míře. Po operaci následují další léčebné metody – chemoterapie, ozařování, hormonální léčba a biologická léčba. Kombinace jednotlivých terapeutických postupů záleží na mnoha okolnostech a stanoví se každé pacientce přesně na míru podle jejího zdravotního stavu, věku a typu zjištěného nádoru. Léčba je mnohdy opravdu náročná a zabere hodně času, ale stojí zato ji podstoupit," uzavírá lékařka Alena Bílková.
