Když Petřin starší bratr začal chodit na tréninky hokeje, ani ne tříletá holčička mu je velmi záviděla a chtěla chodit s ním. Zpočátku to rodiče připisovali lásce k sourozenci a zvědavosti, dcera ale naléhala dál. "Byla velmi živé dítě, jenže kam můžete jít s tak malou holkou? Nejdřív jsme uspěli v klubu karate, Petře vůbec nevadilo, že jsou všichni minimálně o hlavu větší," vzpomíná její maminka.
Aby měly zábavu na telecí léta
Petra stále chtěla hrát hokej jako bratr, ale hokejový tým jí nepřijal. Rodiče se rozhodli zkusit to na kurzu bruslení. "Petře se to moc líbilo, všichni na nás byli moc hodní a tak jsme se rozhodli pokračovat, Petra se věnuje krasobruslení již deset let," líčí Radovana Satková. Na ledě potkala Petra i svého nejlepšího kamaráda Filipa, který jí ze střídačky neúnavně fandí na každé soutěži.
"Já mám sport ráda a chtěla jsem, aby se při něm děti naučily, že když toužíte po úspěchu, musíte pro to něco udělat. Aby viděly, jak se mohou vlastní pílí zlepšovat a zdokonalovat. A taky jsem chtěla, aby měly v těch telecích letech okolo puberty nějakou lepší zábavu, než se poflakovat po supermarketu a přemýšlet, co vypít nebo vykouřit," vysvětluje Radovana Satková, proč se obě její děti věnují závodně sportu.
"Já sama jsem se závodně sportu nevěnovala, ale rodičům jsem to vyčítala, moc jsem chtěla závodně plavat," přiznává Radovana s tím, že ale zpětně rozhodnutí rodičů chápe. Kvůli vrozené oční vadě se obávali, že by mohl pravidelný pobyt v chlorované vodě mít špatný vliv na Radovanin zrak. U syna musela sama učinit rázné rozhodnutí, protože se ve 3. třídě věnoval intenzivně fotbalu a hokeji, chodil z tréninku na trénink a začínalo toho na něj být moc. Zvolila fotbal, a i když jí to nějakou dobu manžel i syn vyčítali, je přesvědčená o správnosti svého rozhodnutí.
Pot, slzy a nadějeOsudy mladých sportovců i umělců můžete sledovat v dokumentárním seriálu ČT v neděli ve 20 hodin |
Perfekcionistická krasobruslařka
Profesionální kariéru si pro své děti nemaluje, ale ze všech sil je podporuje. "U Petry to nebyla to moc dobrá sezóna, byla tam zranění a také ta psychika," naznačuje matka, jejíž dcera se právě dostává do problematického věku puberty. Petře chybí na ledě, ale i mimo něj sebedůvěra. "Je perfekcionistka. Když něco neumí na sto procent, tak není spokojená. Jenže čím víc se toho naučíte, tím víc se před vámi otevře věcí, co ještě neumíte. Petra sebedůvěru neřeší jenom na ledě, ale taky třeba ve škole. Snažíme se na tom proto pracovat," říká matka mladé věčně nastydlé krasobruslařky.
