Vědci z Baskické univerzity zveřejnili studii, která vyvrací dosud celkem rozšířený názor, že některé prohřešky v životosprávě nám tělo "promine" díky pohybu. Španělští vědci totiž změřili, že děti, které zkonzumují nejvíce tuku (nikoliv cukru), mají také nejvíc tuku v oblasti břicha. A to bez ohledu na to, jak moc sportují, sdělili listu DailyMail.
"Přednostní ukládání tuků uvnitř břicha, tzv. typ jablko, je výrazným zdravotním rizikem. Ačkoli je zřejmé, že o rozložení tuku rozhoduje dědičnost, z nedávno publikované studie vyplývá, že i složení tuků v potravě má na typ ukládání vliv, a to dokonce bez vztahu k pohybové aktivitě u adolescentů. Rozhodně to však neznamená, že by pohyb měl být zanedbáván. Je důležitou součástí prevence terapie obezity a také hraje velkou roli při udržení váhových úbytků," doplňuje ke studii Iva Málková, specialistka na redukci a zakladatelka STOB.
Velkým problémem je podle ní "nepohyb", kdy si rodiče i dítě myslí, že ke zdravému životnímu stylu stačí odvést ho dvakrát týdně na nějaký pohybový kroužek. Ale pokud zbytek volného času dítě prolenoší u počítače nebo u televize, tak to je málo.
Válka v naší kuchyni
Zatímco ministři, odborníci i Jamie Oliver a Michelle Obamová vyhlásili válku dětské obezitě, na hlavní bojiště se nedostanou. Je jím totiž vaše kuchyně a váš jídelní stůl, potažmo vlastně celý váš životní styl. Jak je známo, děti se učí zejména příkladem a tím největším je pro ně vlastní rodina. Pokud vás tedy uvidí neustále chroupat křupky a z tašky vám vypadávají obaly od rychlého občerstvení, vaše přednášky o přínosu zeleniny jsou k ničemu.
Stejně tak může dítěti ublížit příliš velká pozornost věnovaná jídlu, zejména nezdravý zvyk držení přísných redukčních diet a následného jojo efektu.
Naopak pokud dítěti po každém jídle nabídnete jako dezert kousek ovoce nebo jogurt, přijme to dítě za normu. Na problémy do budoucna dítěti naopak zaděláte spojováním sladkého a tučného s odměnou. Pro dítě se totiž stane ještě atraktivnější.
U starších dětí nejsou zvyky ovlivněny jen chováním rodiny, stále větší důraz budou klást na názor vrstevníků. Ve škole nastává ohledně stravování hned několik problémů. Prvním je dostat do dítěte svačinu. V mnoha školách jsou zcela běžné automaty na pochutiny, sladké i energetické nápoje, v některých školách mají i bufety, kde děti dostanou hranolky nebo smažený sýr. Specialistka na dětskou obezitu a zdravou výživu Jana Divoká rodičům doporučuje, aby si našli čas na přichystání chutné svačiny, kterou doplní vhodným nápojem.
Nepřítel jménem školní automat
"Pokud mají rodiče pocit, že automaty a kiosky ve škole ovlivňují negativně výživu jejich dítěte, pak mají možnost diskutovat s ředitelem. Škola má ve svých povinnostech zajistit dítěti zdraví podporující prostředí. Já osobně vidím však řešení ve spolupráci rodičů a školy, zejména vhodné edukaci dětí v oblasti a celkovém naladění školy i rodiny na vedení dětí ke zdravému životnímu stylu, " myslí si Jana Divoká, která vede rodinné kurzy ve STOB.
Druhým častým námětem hovorů dětí a rodičů je kvalita jídla ve školních kantýnách. "Problematika školních jídelen je skloňována v mnoha ohledech. Školní jídelny se zcela jistě snaží a řídí se normami, které jsou pro veřejné stravování dětí nastaveny a kontrolovány. Pro děti jsou však fastfood nebo jiné dobroty lákavější než jídlo ve školní jídelně. Přitom mnohokrát stačí nelichotivé naservírování nebo odsudek dominantního spolužáka. Nezapomínejme ani na to, jakým způsobem o školních jídelnách mluvíme před dětmi my. Nejdůležitějším výchovným faktorem ale je, na jaké jídlo a styl stravování je dítě zvyklé z domova," připomíná rodičům Iva Málková.
Méně štěstí, úzkost i deprese
Zní to sice tak trochu jako boj s větrnými mlýny, ale věřte, že stojí za to. A výsledky se dostaví dříve, než byste to možná čekali. Studie Essexské univerzity potvrdila, že děti, které se zdravěji stravují a častěji sportují, jsou šťastnější než milovníci fastfoodu, sladkých nápojů a lenošení u počítače. Dotazování mezi pěti tisíci dětí také ukázalo, že celkově se lépe stravují dívky a nejšťastnější jsou děti, které snědí doporučených pět porcí ovoce a zeleniny denně. "Starší děti měly větší kontrolu nad tím, co jedí, a také konzumovaly více nezdravých potravin," řekla DailyMailu doktorka Cara Bookerová, která se na výzkumu podílela.
K podobným závěrům došla australská studie, podle které má nevhodná strava matky v těhotenství a dítěte v raném věku negativní vliv na jeho psychické zdraví v dospělosti. Vědci z Deakinovy univerzity se zaměřili na více než 23 tisíc žen a jejich dětí. Podle stravy v těhotenství vědci rozdělili ženy na dvě skupiny, se zdravými a nezdravými stravovacími návyky. Děti matek s nezdravými stravovacími návyky měly v budoucnu více výchovných problémů, byly agresivnější a měly problémy se soustředěním.
Děti, kterým se nedostávalo dost výživných potravin v prvních letech života, pak měly ještě větší problémy, které zahrnovaly i sklon k depresím a úzkostem. Podle autorů studie se úzkost může projevit již kolem šestého roku dítěte, u deprese to průměrně bývá třináctý rok věku dítěte.
"Složení stravy jistě ovlivňuje zdravotní stav dítěte," souhlasí se závěry výzkumů Málková. "Jídlo je základní lidskou potřebou a často se přes něj při rodinných terapiích v kurzech snižování nadváhy dostáváme k dalším oblastem života dítěte, respektive rodiny. Jídlem také, stejně jako dospělí, mohou děti zajídat různé negativní emoce a stres nebo řešit chvíle, kdy se nudí. Pokud je jídlo stěžejním bodem života rodiny, může vést až k poruchám příjmu potravy nebo k obezitě," uzavírá téma Málková.
