"Zatímco rozmnožovací pud je záležitostí genetického naprogramování, dovednostem dobré milenky se musíme učit," říká sexkoučka Julia Gaia Poupětová.
Je pravda, že hysterky jsou lepší milenky, anebo je to pověra?
Odhlédnu-li od původně lékařské diagnózy a léčby tzv. hysterie, patřilo toto označení ženám, které reagovaly senzitivněji a výrazněji na emoční podněty. Zjednodušeně řečeno měly větší rozsah projevování emocí. V případě, že svůj rozsah citlivosti žena vědomě rozvíjí, může jí to pomoci být mnohem lepší milenkou i prožívat mnohem bohatší zážitky. Pokud s tímto rozsahem zachází jen na základě vzorců přejatých ze společnosti nebo z rodiny, zůstane "hysterkou" a na její milenecké schopnosti to z mého pohledu dlouhodobě nebude mít žádný vliv.
Do jaké míry je milenecká schopnost věcí genů, hormonů, libida, intuice a do jaké píle a rozumu?
Bavíme se o schopnosti dobrého sexu a dle mého je třeba zase rozdělit alespoň dvě základní fáze. První je dobrý sex v úvodu vztahu, co dobrý, super sex! Většinu kouzel, biochemii a hormonální polívku nadrženosti za nás zajišťuje příroda, někdy také ne, ale berme teď většinový vzorek. V tu chvíli je vše skvělé, protože jsme mnohem otevřenější, všechno funguje samo a to, co umíme, zapojujeme díky stavu zamilovanosti naplno. De facto si do obchodu "skvělý sex" chodíme nakoupit to, co nám dělá dobře. Neuvědomujeme si, že obchod "skvělý sex" je pojízdná prodejna, kterou pro nás vytvořila příroda, a že brzy odjede.
A ve druhé fázi?
V té biochemie vyhasíná, navzdory tomu, že se společnost stále snaží předstírat, že je heterosexuálně monogamní. Regály našeho oblíbeného supermarketu se najednou začínají vyprazdňovat. Netušíme ale, že teď je řada na nás, abychom převzali zodpovědnost za to, co příroda zasela, abychom to kultivovali vědomě dál. A také je třeba vzít naše přirozené zdroje vzrušení, začít je zodpovědně přinášet do malého obchůdku "dobrého manželského sexu" a postupně rozšiřovat sortiment. Tyto dovednosti nám absolutně chybí a místo, abychom k rozvoji sexuality přistupovali vědomě, zametáme dané téma pod koberec a děláme často, že problém neexistuje. Zde dle mého hraje sexuální edukace absolutně klíčovou roli.
Co je nezbytným předpokladem dobré milenky?
Opravdu dobré milenky jsou kreativní, umějí vytvořit touhu a dobře zacházejí se svým i s partnerovým vzrušením. Přitom je klíčově důležité znát rozdíly mezi vzrušením obou pohlaví a umět to respektovat. Čtyři roky vedu semináře Umění potěšit muže, učím, že sebevědomí milenky nejvíce pozvedne, dokáže-li být opravdu ženou, poskytne mužům takové to specifické tajemno, které je přitahuje odpradávna. Ženy se v kurzu učí, jak své ženství zakomponovat do praxe tak, aby daly prostor i sobě, pokud potřebují delší předehru, a aby zároveň umožnily mužům prožívat jejich způsob rychlejšího sexuálního zapojení.
Učí se také užít si orální sex?
Technika umění orálního sexu samozřejmě mezi probíranými technikami kraluje. Učí se zároveň, jak se felaci odevzdat a vnímat ji jako umění a hru rozkoše, nikoli čistě jen jako techniku či povinnost. A na to potřebují mnohem komplexnější přístup k výuce, než je jen sada technik. Pokud se ale ptáte na nezbytný předpoklad dobré milenky, pak musí mít ráda vlastní tělo. Pokud to tak není, přenáší tyto negativní pocity na svého partnera. Po čase ho to nejspíš přestane bavit, či se sex stane povinnou rutinou.
Jaké ženy mají muži v posteli nejraději?
Z mé dlouhodobé praxe bohužel vyplývá poměrně tvrdé zjištění. Heterosexuální muži by měli v posteli nejraději ženy, jejichž těla reagují velmi podobně jako mužská. Čili poněkud s nadsázkou říkám, že pro muže je žena fajn, ale pokud jde o postel, nejraději by v ní měli zase chlapa. Někoho, koho bezproblémově poměrně v krátkém čase, maximálně do 15 minut, přivede k orgasmu, přičemž součástí vyvrcholení je ideálně výstřik. Takový způsob sexu je totiž pro muže přirozený a tudíž srozumitelný.
Našim touhám a potřebám muži nerozumějí?
Ostatní druhy sexu bývají problematické, poněkud nepochopitelné a pokrytecky nálepkované jako "nepřirozené". Navíc nejsou tyto druhy orgasmu společensky vnímány jako rovnocenné a hodnotné. V takové situaci pak na ženskou erotiku a na to, co se dá skutečně "dostat" ze ženského těla, často není ani vůle ani čas.
Jaké děláme v posteli nejčastější chyby?
Ona spousta věcí chybí dle mého ženám i mimo postel. Po letech praxe vidím, že ženám chybí hlavně čas, snaha užívat si cestu, ne jen dosáhnout orgasmu. A pak také důvěra v ženský způsob prožívání vzrušení, kdy jsou klitoris, bod G a pochva stimulovány tak, jak je jim to příjemné, a tak dlouho, jak je to baví, nikoli tak dlouho, dokud vydrží erekce muže. Absence erekce muže či jeho orgasmu by v dobře fungujícím vztahu neměla bránit ženě v pokračování cesty za svým vzrušením, ideálně s partnerem sdílejícím po boku či zapojeným jinak než penisem.
Bude však takový sex uspokojovat muže?
Vnímají-li partneři orgasmus muže, ukončený koitus a absenci erekce penisu za konec sexu, spokojují se ve skutečnosti jen se sexem určeným k rozmnožování, takovým, který církev označuje za jediný správný už po dlouhá tisícíletí. Z mého pohledu, kdy už bezpečně vím, že naučit se toho v sexu jde mnohem víc, než si vůbec dokáže většina z nás představit, to není důvod k oslavě. Vím však, jak je těžké se vymanit z dogmatu - sex rovná se soulož - a že orgasmem jednoho partnera končí milování. Jde tu hlavně o odvahu a ochotu dát erotice trochu prostoru navíc.
25. srpna 2009 |
